Byly dohrány poslední zápasy pátého ročníku revolučního turnaje Copa Banana. Odehrálo se celkem 304 zápasů, ve kterých padlo 920 branek. Třikrát byl vyrovnán divácký rekord z minulých let, tj. 84 000. Oproti předchozím ročníkům se letos poprvé hrálo v počtu 32 klubů a nejen díky bohatším odměnám bylo zápolení atraktivnější.
Jak už jsem zmínil v minulém článku či osobně v poště všech účastníků, letošní ročník byl tím posledním. Děkuji všem, kteří se zapojili do nepřekonatelného oceánského turnaje a i tímto článkem vzdávám hold všem jeho vítězům ;).
Brazilské pláže se pomalu vylidnily, noční obloha obklopila město, které se rozzářilo do hry světel jak pouličního osvětlení či reklamních poutačů, tak i osvětlených budov hotelů a kanceláří. Avšak pouze jedna stavba zářila nejvíce. Fotbalový stadión v Riu, kde se sešla sportovní smetánka z celého světa, aby shlédla koncert dvaadvaceti hráčů na zeleném pažitu. Po loňském úspěchu se do velkého finále opět probojovali hráči nigérijského týmu Kinderlein. Proti nim znova stáli australští hráči, tentokrát ovšem ze Sydney City.
Před samotným zápasem atmosféru rozhýřila taneční show, jako by byl velký karnevalový svátek. Tribuny tančily v rytmu salsy a na hřiště vstupovali hrdinové večera. Obě jedenáctky zaujaly svá postavení pro fotografy, ale blesky se to hemžilo i v publiku (a ten největší byl na střídačce Australanů).
Čestného výkopu se ujal hlavní organizátor turnaje, který symbolicky rozehrál poslední finále Copa Banany. Hlavní rozhodčí mocně foukl do píšťalky a zahájil utkání. V publiku to bouřilo a utkání se od prvních sekund neslo v bojovém tempu. Oba trenéři postávali u postranní čáry, ale klid v očích neměli, když jejich hráči často své souboje končily hvizdem sudího. Velká přemotivovanost rozkouskovala hru a krása fotbalu se vytratila. Už ve 27. minutě musel ze hřiště zraněný Enrique Aragonés, jehož nahradil Izunna Ikedia. V prvním poločase se kromě žluté karty pro Anthonyho Collinse na skóre nic neměnilo.
Do druhé půle hráči vstupovali se stejným odhodláním jako v úvodu. Australský trenér pro jistotu stáhl potrestaného Collinse a vyslal na trávník Ledleye Garnera. Zkušenost z loňského finále byla na hráčích Kinderlein s postupem času znát víc a víc. Klid na kopačkách a přesné přihrávky dostávali Nigérijce častěji před bránu soupeře. V 54. minutě musel zatáhnout za záchrannou brzdu Kieron Wallis po té, co se před brankářem objevil samotný Ikedia. K pokutovému kopu se postavil Osayi Pascal, ale Andrew Alers-Hankey zázračně míč vyrazil k rohovému praporku. Ačkoliv Wallis po zákroku neobdržel žlutou kartu, vykoledoval si ji hned o pár minut později. Obě strany prostřídaly, ale když stav nezměnil ani po střele Udemeobonga Abachy z velkého vápna, která jen orazítkovala břevno australské svatyně, utkání muselo postoupit do prodloužení.
Únava byla znát na všech hráčích byla znatelná, ale kdo chtěl získat zlatou trofej vystavenou v prostoru mezi střídačkami, musel překonat bolest. Dva nejagresivnější ji rozhodně uměly i rozdávat a rozhodčí se musel vytasit ze žlutými kartami. Blížil se konec první poloviny prodloužení a soustředěná obrana Sydney City chybovala. Ikedia se po centru Javiera Olaviho uvolnil a prostřelil Alers-Henkeye - 1:0! Jako bleskem zasaženi hráči Sydney se svalili na trávník a se smutkem v očích sledovali radost soupeře. Nigérijští dokázali to, co nezvládli jiní. Vyhrát turnaj dvakrát a navíc za sebou. Nejen tato skutečnost rozjásala jindy zadumaného trenéra klubu Kinderlein, který po trávníku spolu s ostatními pobíhal a slavil jako nikdy před tím.
Ačkoliv byli fanoušci nigérijského mužstva oproti Australanům v menšině, nyní na stadiónu byli slyšet pouze africké bubny a otravné vuvuzely, když kapitán Kinderleinu pozvedl vítěznou trofej nad hlavu.
O 3. místo
Nungua Honkies CF vs. AFC Quito 
Zápas poražených semifinalistů nebyl tak podřízen opatrné až defenzivní taktice jako finále. Pro příznivce ofenzivně pojaté hry to bylo krásné utkání. Ghanský tým do boje o bronz vstupoval jako mírný favorit, ale Ekvádorci ukázali svou sílu. Do vedení se už v úvodu dostali hráči Honkies, když Hayrettin Rustu svou 17. brankou v turnaji překonal Eliazara Tenoria - 1:0. Ve 25. minutě zahodil obrovskou šanci na vyrovnání Alvaro Rosel, když neproměnil penaltu. I začátek druhé půle vyšel lépe Afričanům. Annim Aziz z brejku utekl všem obráncům a parádním lobem obelstil brankáře a zvýšil na dvoubrankový rozdíl - 2:0. Trenér Quita se velmi rozčiloval nad hrou svých svěřenců a jeho křik byl slyšel po celém stadiónu. Ačkoliv měli Ekvádorci více iniciativy na kopačkách, branky střílel jen soupeř. Musela tedy přijít razantní změna v taktice i přístupu hráčů k zápasu. Hon za obratem začal v 68. minutě, když Byron Seron prostřelil vše, co mu stálo v cestě a míč rozvlnil síť za zády Ahmeda Apiaha Mirekua - 2:1. A hned za další dvě minuty bylo srovnáno opět po střele Serona - 2:2. Tento šutér se ovšem nezastavil a v 76. minutě svým hattrickem poslal Quito do vedení - 2:3. Obrana Honkies nestíhala a nezvládala nápor, pod kterým byla vystavena neustálou ofenzívou soupeře. Když v závěru inkasovalo ghanské mužstvo další dva góly - 2:5, byl jeho osud zcela zpečetěn. Seron čtyřmi brankami vybojoval bronz pro ekvádorský klub.
Ostatní zápasy
Do finálové čtyřky se jen těsně neprobojoval australský mistr Stella Artois vs Guinness, který měl letos slušně našlápnuto a double určitě chtěl přidat i trofej cennější. To se hráčům ovšem nepodařilo, ale utkání o 5. místo proti San Lorenzu skončilo pro ně vítězstvím (3:1), díky hattricku Jamese Hawkinse. O 7. místu bylo rozhodnuto velmi brzo. Už po polovině hry vedli hráči FC Morkovice o čtyři branky. Utkání nakonec skončilo jasným vítězství (6:0) nad Gremiem de Porto Alegre. Ani v zápase o 9. místo nebylo brazilské mužstvo šťastné. Rio de Janeiro podlehlo australskému rivalovi Fc GrondHill (0:2). Přestože byly ambice C.C. Ajax vysoké, hráči svému trénorovi nedokázali splnit finálové přání, a tak se zápasem o konečnou 11. příčku rozhodlo rozloučit důstojně. Dravci z Bolky od nich dostali velmi slušný příděl (6:2), když Raul Alas vstřelil 4 branky. To utkání o 13. místo bylo mnohem vyrovnanější. SK Springfield, který taktéž očekával lepší umístění, nastoupil proti Nasarawa Hippo FC. Američané o svém vítězství (3:2) rozhodli brankou Homera Simpsona v 70. minutě. Tato výhra je ale pouze slabou útěchou nad zklamáním z výkonů v play-off. Poslední zápas nejlepších 16ti mužstev nebyl pro absenci New York Knights odehrán a proto byl vítězem kontumačně určen kostarický klub Regiamente Banana paraiso.
Ačkoliv jim Kvalifikační část nevyšla a boj o titul jim tak unikl, nedopustily zklamání svých věrných fanoušků. Santa Cruz či Ginger Squirrels si chtěly po úvodním selhání napravit reputaci a přes vítězství ve vyřazovacích bojích druhé poloviny se dostaly až do finále „B“, čili o konečné 17. místo. Zatímco trenér chilského klubu sázel na kvalitní obranu, Australany provázela vyřazovacími boji madam Štěstěna. V tomto střetnutí se projevily obě silné karty, nakonec eso vytáhl trenér australského vicemistra. Ačkoliv Escriche Arrietta vychytal v řádné hrací době i prodloužení všechny pokusy, v penaltovém rozstřelu se přeci jen, je nutné napsat, že zaslouženě, radoval soupeř (0:1). O 19. místo svedla souboj brazilská šelma Balé de Belém s ostřílenými Urugvajci z Rocha FC. Asi největší zklamáním turnaje je nepostup urugvajských hráčů mezi elitu. Když se neprobojovali ani do malého finále, odnesli to Brazilci výpraskem (1:5), ve kterém nasázel hattrick nejlepší střelec turnaje Victor Oscar Riquelme. 38. brankou překonal historický rekord z prvního ročníku. I v zápase o 21. místo byl poraženým brazilský tým. Sangju Sangmu Phoenix FC vyškolil z efektivity střelby Vencedores da Bahia F.C. (4:1). V utkání oceánských béček zkušených manažerů o konečné 23. příčku se z vítězství (2:0) radoval tým CA Koudy Sarsfield, jenž góly Rodolfa Silva překonal Kobylí Kobylnice B. Po loňském překvapení zažil ghanský TJ Atlético Cape Coast pád a výhra (2:0) v zápase o 25. místo nad korejským MGK Manchester United B byla jen slabou útěchou. Urugvajcům letošní ročník absolutně nevyšl. Důkazem je selhání Cerra Athletic jak v Kvalifikaci, tak i v Základní části. Konečné 27. místo fanoušky týmu určitě neuspokojilo, když proti AC RS di Siracusa B dvakrát zazářil Gregorio Oso. Nikdo nechce skončit v turnaji poslední a tomu se nigérijské dvojici v závěrečné fázi play-off podařilo vyhnout. Vzájemném duelu o 29. příčku byl šťastnější tým FC SCHRANZ BRODCE B, když v jeho úvodu rozhodl Ngozi Adamu (1:0) vítězným gólem nad Heartland F.C. Lze napsat, že dva tragédi turnaje se očekávaně setkali v ostudném utkání. Jak Fantomova jedenáctka, tak i AC Korea trpí syndromem neschopnosti vstřelit branku. O vítězství korejského mužstva musela rozhodnout penalta, jen v závěru prvního poločasu proměnil Si Pang. Kolumbijskému celku tak zbyly jen oči pro pláč a poslední místo v turnaji.
Vybrat jedenáctku turnaje není vždy jednoduché a ani tentokrát to nebyla snadná volba. Nejvyšší měrnou hodnotou byly samotné výkony v zápasech. Minimem je polovina odehraných utkání, což jsou po základní části tři celé zápasy. U brankářu se bral v potaz nejen počet zákroků ku inkasovaným gólům, ale i další kritéria, jako například počet čistých kont, chycený pokutový kop a obranné vlastnosti. Podobné je to i u ostatních pozic. Obránci a záložníci byli vybráni podle soubojů o míč, střelecké aktivitě a vlivu faulů na konečný výsledek. Někteří útočníci byli zařazeni mezi ofenzivní záložníky, či chcete-li podhrotové hráče, pokud svou roli zvládli opravdu natolik dobře, že si zaslouží být mezi hvězdnou jedenáctkou. U útočníků rozhodl nejen jejich gólový apetit, ale i úspěšnost v prosazování v soupeřově obranném pásmu.
Chilský brankář Hernandez Azulino, hájící barvy klubu Santa Cruz, se svými výkony zařadil k nejlepším gólmanům turnaje. Velký vliv na zisk brankářské koruny měla výborná defenzíva týmu, díky které vychytal 8 čistých kont.
Týmu Santa Cruz se sice nepodařilo postoupit mezi nejlepší, ale ve druhé šestnáctce kraloval díky kvalitní defenzívě. V obraně patřil k nejlepší chilský univerzál Diego Riaga. 26letý obránce zvládal svou roli na výbornou a málokdo se přes něj dokázal prodrat.
Lev Salnikov v dresu Kinderlein slaví stejně jako loni s pohárem nad hlavou. Ve vyřazovacích bojích mohl trenér vsadit na jeho stabilní výkony v obraně. Ruského hráče si trenér vysoce cenní hlavně pro jeho fyzickou odolnost a čistou hru.
Širokým kádrem v obraně se pyšnili australané ze Sydney a bylo těžké se v takovém konkurenci prosadit. Kieron Smith patřil v tomto klubu mezi nejvýtiženější a i v samotných zápasech k nejaktivnějším. Ve finále sice nastoupil jako defenzivní záložník, ale jako rozený obránce patří do středu obranné linie Australanů.
Jeho levonohý kolega Andrew Hancox byl ve finálovém utkání neprostupný. Díky své silné postavě vítězil v osobních soubojích a jeho hvězdné výkony v play-off jej zařazují do turnajové jedenáctky.
Na pravé straně zálohy ve druhé polovině turnaje za Quito často nastupoval Josi Francisco Ribadeneira. Jeho týmu se nepodařilo projít přes konkurenční celky do finále, ale i bronz je velkým úspěchem. Ačkoliv v tomto utkání pro drobné zranění nenastoupil, patřil v závěrečné fázi k nejlepším pravostranným záložníkům.
Wayne Barry z australského GrondHillu pravidelně nastupoval v záloze a vypomáha obranné fázi hry. Důvěra trenéra a stabilní výkony jej zařadily mezi nejlepší jedenáctku.
27letý Dario Kaviedes výrazně pomohl AFC Quitu k dosažení konečného 3. místa. Ofenzivně ladění Ekvádorec často nejen zaměstnával brankáře střelebou ze střední vzdálenosti, ale rozdával i přesné přihrávky útočníkům.
Silný v soubojích, přesný v centrech. To byl Enrique Aragonés, španělský záložník Kinderleinu, na kterého se vždy mohl spolehnout celý tým. V široké konkurenci se dokázal prosadit. Na levé straně plnil své úkoly víc jak na 100 % a patřil vždy k nejlepším na hřišti. Ve vítězném finále se bohužel po půl hodině zranil a musel být střídán. I přesto mohl oslavit pohárový triumf.
Australský Clayton Kimberly sice ve druhé části turnaje mírně zpomalil svůj střelecký apetit, i tak si stále držel výborný průměr. Nejvýrazněji se prosadil ve 4. kole kvalifikace proti nejděravější obraně z Fantomovy jedenáctky. V tomto utkání překonal brankáře 8x (!) a rozhodně se tak zapsal do historie turnaje. Konkurence mezi útočníky byla vysoká a k výběru do jedenáctky mu pomohlo konečné umístění týmu.
Dvaadvacetiletý Urugvajec Victor Oscar Riquelme střílel jednu branku za druhou a v Základní části se po šestibrankové kanonádě ve 2. kole skupiny F proti Ginger Squirrels vyšvihl do čela tabulky střelců a už před sebe nikoho nepustil. S rekordní bilancí 38 branek v 17ti zápasech se zapsal do historických tabulek. Odborníci k jeho úspěchu připisují fakt, že Rocha se neprobojovala mezi elitní týmy a proto mohla hvězda světového kalibru zazářit proti slabším celkům.
Na webových stránkách turnaje můžete najít statistické údaje. Zde v článku se na ně podíváme ale podrobněji. Nejdříve ty, které se týkají jednotlivých hráčů.
Král střelců
Nejlepším střelcem 5. ročníku se stal s rekordní bilancí 38 branek urugvajský útočník Victor Oscar Riquelme hájící barvy Rochy. Daleko za ním s velkou ztrátou skončil Clayton Kimberly ze Stelly s 21ti góly, následován Raulem Alasem z Ajaxu.
Brankářská jednička
V turnaji většina mužstev protočila řadu gólmanů a i ti nejlepší nedostali příležitost chytat v závěrečných zápasech. Aspirovat na titul nejlepšího brankáře turnaje může ale vždy ten, který má odehráno minimálně polovinu utkání. Korunu nakonec ukořistil Hernandez Azulino ze Santa Cruz, když v 10ti zápasech inkasoval pouhé 2 branky z 21 střel. K triumfu mu značně pomohla i skvělá obrana chilského klubu, díky které vychytal 8x čisté konto. Na druhém místě skončil Ricardo Carlos Sastre ze Sydney City, který ze 24 střel nechytil 6 v 11ti zápasech. I on se mohl spolehnout na kvalitní obranu. Přestože New York Knights nedokončili turnaj důstojně a po zrušení týmu 5x kontumovali, je Lance Wells zařazen mezi nejlepší brankáře, když v 10ti utkáních byl překonán 8x a zaznamenal 4 čistá konta.
Karty
V žebříčku nedisciplinovaných hráčů nikdo nechce mít svého hráče. Australský tým Ginger Squirrels je znám agresivní hrou a rozhodně tedy není překvapením, že jeho Denis McMahon vévodí tabulce karetních trestů. 10 zápasů stačilo na to, aby obdržel 2 červené a 4 žluté karty. 6 karet získal i Pedro Marco z kostarického Regiamente, ale jen jednou se vykartoval. Kombinaci 1 červené a 4 žlutých karet mělo hned několik hráčů a o třetím místě rozhodl tradičně počet utkání.
TÝMOVÉ STATISTIKY vypovídají taktéž o lecčems. Ať už se jedná o týmy samotné či o obecná turnajová čísla.
Návštěvnost
Bohužel několik utkání bylo kontumováno nenastavením jedenáctky a nebo neúčastí mužstva. To poznamenalo konečné číslo 15 530 050 diváků po skončení turnaje. V úvodu článku již bylo zmíněno, že byl třikrát vyrovnán divácký rekord, tj. 84 000 platících diváků. Poprvé ve kvalifikační skupině H v zápase, kdy C.C. Ajax hostil Nasarawa Hippo a podruhé v 1. kole základní skupiny D, kdy Springfield přivítal Knights. Do třetice bylo vyprodáno ve 2. zápase semifinálové skupiny o 5. až 8. místo, kdy Stella Artois porazila Morkovice. Korejský celek se ale mohl radovat z nejvyšších návštěv na domácím hřišti.
Střelba
Podívejme se na střeleckou úspěšnost klubů v turnaji po kvalifikační části, včetně branek z pokutových kopů.
Fauly
Podobně jako u jednotlivých hráčů i zde máme tabulku karetních trestů ku počtu faulů. Celkem bylo rozdáno 612 žlutých a 42 červených karet z 6 193 faulů.
Podíváme-li se zpětně na těch pět ročníků, prošlo turnajem 47 mužstev, z nichž jen 4 mohly slavit s pohárem nad hlavou. Squadra Millionaires (Itálie), Rocha FC (Uruguay), New York Knights (USA) a dvakrát Kinderlein (Nigérie). Průměrně chodilo na zápasy přes 46 tisíc diváků, kteří viděli průměrně 3 góly v jednom utkání. Historické tabulce, kterou najdete >zde, suverénně vévodí urugvajský top tým Rocha FC. Samozřejmě, že tato tabulka není obrazem úspěšnosti jednotlivých týmů s ohledem na konečné umístění, ale je spíše bodovým ukazatelem.
Podle všeho se zdá, že byl tento turnaj velmi úspěšný a pevně doufám, že si vybojoval místo ve vašich srdcích :D mezi těmi ostatními průměrnými šampionáty :P.
Tímto epilogem se loučím s vámi přátelé i s Brejkem. Pokud někdo zorganizuje místo mě pražský srazy, když bude čas, tak rozhodně zavítám zase mezi vás. Protože vaše velké ču... a jiné oplzlosti by mi totiž chyběly ;) /saintanwar/
W E B T U R N A J E
Jak už jsem zmínil v minulém článku či osobně v poště všech účastníků, letošní ročník byl tím posledním. Děkuji všem, kteří se zapojili do nepřekonatelného oceánského turnaje a i tímto článkem vzdávám hold všem jeho vítězům ;).
Brazilské pláže se pomalu vylidnily, noční obloha obklopila město, které se rozzářilo do hry světel jak pouličního osvětlení či reklamních poutačů, tak i osvětlených budov hotelů a kanceláří. Avšak pouze jedna stavba zářila nejvíce. Fotbalový stadión v Riu, kde se sešla sportovní smetánka z celého světa, aby shlédla koncert dvaadvaceti hráčů na zeleném pažitu. Po loňském úspěchu se do velkého finále opět probojovali hráči nigérijského týmu Kinderlein. Proti nim znova stáli australští hráči, tentokrát ovšem ze Sydney City.
Před samotným zápasem atmosféru rozhýřila taneční show, jako by byl velký karnevalový svátek. Tribuny tančily v rytmu salsy a na hřiště vstupovali hrdinové večera. Obě jedenáctky zaujaly svá postavení pro fotografy, ale blesky se to hemžilo i v publiku (a ten největší byl na střídačce Australanů).
Čestného výkopu se ujal hlavní organizátor turnaje, který symbolicky rozehrál poslední finále Copa Banany. Hlavní rozhodčí mocně foukl do píšťalky a zahájil utkání. V publiku to bouřilo a utkání se od prvních sekund neslo v bojovém tempu. Oba trenéři postávali u postranní čáry, ale klid v očích neměli, když jejich hráči často své souboje končily hvizdem sudího. Velká přemotivovanost rozkouskovala hru a krása fotbalu se vytratila. Už ve 27. minutě musel ze hřiště zraněný Enrique Aragonés, jehož nahradil Izunna Ikedia. V prvním poločase se kromě žluté karty pro Anthonyho Collinse na skóre nic neměnilo.
Do druhé půle hráči vstupovali se stejným odhodláním jako v úvodu. Australský trenér pro jistotu stáhl potrestaného Collinse a vyslal na trávník Ledleye Garnera. Zkušenost z loňského finále byla na hráčích Kinderlein s postupem času znát víc a víc. Klid na kopačkách a přesné přihrávky dostávali Nigérijce častěji před bránu soupeře. V 54. minutě musel zatáhnout za záchrannou brzdu Kieron Wallis po té, co se před brankářem objevil samotný Ikedia. K pokutovému kopu se postavil Osayi Pascal, ale Andrew Alers-Hankey zázračně míč vyrazil k rohovému praporku. Ačkoliv Wallis po zákroku neobdržel žlutou kartu, vykoledoval si ji hned o pár minut později. Obě strany prostřídaly, ale když stav nezměnil ani po střele Udemeobonga Abachy z velkého vápna, která jen orazítkovala břevno australské svatyně, utkání muselo postoupit do prodloužení.
Únava byla znát na všech hráčích byla znatelná, ale kdo chtěl získat zlatou trofej vystavenou v prostoru mezi střídačkami, musel překonat bolest. Dva nejagresivnější ji rozhodně uměly i rozdávat a rozhodčí se musel vytasit ze žlutými kartami. Blížil se konec první poloviny prodloužení a soustředěná obrana Sydney City chybovala. Ikedia se po centru Javiera Olaviho uvolnil a prostřelil Alers-Henkeye - 1:0! Jako bleskem zasaženi hráči Sydney se svalili na trávník a se smutkem v očích sledovali radost soupeře. Nigérijští dokázali to, co nezvládli jiní. Vyhrát turnaj dvakrát a navíc za sebou. Nejen tato skutečnost rozjásala jindy zadumaného trenéra klubu Kinderlein, který po trávníku spolu s ostatními pobíhal a slavil jako nikdy před tím.
Ačkoliv byli fanoušci nigérijského mužstva oproti Australanům v menšině, nyní na stadiónu byli slyšet pouze africké bubny a otravné vuvuzely, když kapitán Kinderleinu pozvedl vítěznou trofej nad hlavu.
O 3. místo
Nungua Honkies CF vs. AFC Quito Zápas poražených semifinalistů nebyl tak podřízen opatrné až defenzivní taktice jako finále. Pro příznivce ofenzivně pojaté hry to bylo krásné utkání. Ghanský tým do boje o bronz vstupoval jako mírný favorit, ale Ekvádorci ukázali svou sílu. Do vedení se už v úvodu dostali hráči Honkies, když Hayrettin Rustu svou 17. brankou v turnaji překonal Eliazara Tenoria - 1:0. Ve 25. minutě zahodil obrovskou šanci na vyrovnání Alvaro Rosel, když neproměnil penaltu. I začátek druhé půle vyšel lépe Afričanům. Annim Aziz z brejku utekl všem obráncům a parádním lobem obelstil brankáře a zvýšil na dvoubrankový rozdíl - 2:0. Trenér Quita se velmi rozčiloval nad hrou svých svěřenců a jeho křik byl slyšel po celém stadiónu. Ačkoliv měli Ekvádorci více iniciativy na kopačkách, branky střílel jen soupeř. Musela tedy přijít razantní změna v taktice i přístupu hráčů k zápasu. Hon za obratem začal v 68. minutě, když Byron Seron prostřelil vše, co mu stálo v cestě a míč rozvlnil síť za zády Ahmeda Apiaha Mirekua - 2:1. A hned za další dvě minuty bylo srovnáno opět po střele Serona - 2:2. Tento šutér se ovšem nezastavil a v 76. minutě svým hattrickem poslal Quito do vedení - 2:3. Obrana Honkies nestíhala a nezvládala nápor, pod kterým byla vystavena neustálou ofenzívou soupeře. Když v závěru inkasovalo ghanské mužstvo další dva góly - 2:5, byl jeho osud zcela zpečetěn. Seron čtyřmi brankami vybojoval bronz pro ekvádorský klub.
Ostatní zápasy
Do finálové čtyřky se jen těsně neprobojoval australský mistr Stella Artois vs Guinness, který měl letos slušně našlápnuto a double určitě chtěl přidat i trofej cennější. To se hráčům ovšem nepodařilo, ale utkání o 5. místo proti San Lorenzu skončilo pro ně vítězstvím (3:1), díky hattricku Jamese Hawkinse. O 7. místu bylo rozhodnuto velmi brzo. Už po polovině hry vedli hráči FC Morkovice o čtyři branky. Utkání nakonec skončilo jasným vítězství (6:0) nad Gremiem de Porto Alegre. Ani v zápase o 9. místo nebylo brazilské mužstvo šťastné. Rio de Janeiro podlehlo australskému rivalovi Fc GrondHill (0:2). Přestože byly ambice C.C. Ajax vysoké, hráči svému trénorovi nedokázali splnit finálové přání, a tak se zápasem o konečnou 11. příčku rozhodlo rozloučit důstojně. Dravci z Bolky od nich dostali velmi slušný příděl (6:2), když Raul Alas vstřelil 4 branky. To utkání o 13. místo bylo mnohem vyrovnanější. SK Springfield, který taktéž očekával lepší umístění, nastoupil proti Nasarawa Hippo FC. Američané o svém vítězství (3:2) rozhodli brankou Homera Simpsona v 70. minutě. Tato výhra je ale pouze slabou útěchou nad zklamáním z výkonů v play-off. Poslední zápas nejlepších 16ti mužstev nebyl pro absenci New York Knights odehrán a proto byl vítězem kontumačně určen kostarický klub Regiamente Banana paraiso.
Ačkoliv jim Kvalifikační část nevyšla a boj o titul jim tak unikl, nedopustily zklamání svých věrných fanoušků. Santa Cruz či Ginger Squirrels si chtěly po úvodním selhání napravit reputaci a přes vítězství ve vyřazovacích bojích druhé poloviny se dostaly až do finále „B“, čili o konečné 17. místo. Zatímco trenér chilského klubu sázel na kvalitní obranu, Australany provázela vyřazovacími boji madam Štěstěna. V tomto střetnutí se projevily obě silné karty, nakonec eso vytáhl trenér australského vicemistra. Ačkoliv Escriche Arrietta vychytal v řádné hrací době i prodloužení všechny pokusy, v penaltovém rozstřelu se přeci jen, je nutné napsat, že zaslouženě, radoval soupeř (0:1). O 19. místo svedla souboj brazilská šelma Balé de Belém s ostřílenými Urugvajci z Rocha FC. Asi největší zklamáním turnaje je nepostup urugvajských hráčů mezi elitu. Když se neprobojovali ani do malého finále, odnesli to Brazilci výpraskem (1:5), ve kterém nasázel hattrick nejlepší střelec turnaje Victor Oscar Riquelme. 38. brankou překonal historický rekord z prvního ročníku. I v zápase o 21. místo byl poraženým brazilský tým. Sangju Sangmu Phoenix FC vyškolil z efektivity střelby Vencedores da Bahia F.C. (4:1). V utkání oceánských béček zkušených manažerů o konečné 23. příčku se z vítězství (2:0) radoval tým CA Koudy Sarsfield, jenž góly Rodolfa Silva překonal Kobylí Kobylnice B. Po loňském překvapení zažil ghanský TJ Atlético Cape Coast pád a výhra (2:0) v zápase o 25. místo nad korejským MGK Manchester United B byla jen slabou útěchou. Urugvajcům letošní ročník absolutně nevyšl. Důkazem je selhání Cerra Athletic jak v Kvalifikaci, tak i v Základní části. Konečné 27. místo fanoušky týmu určitě neuspokojilo, když proti AC RS di Siracusa B dvakrát zazářil Gregorio Oso. Nikdo nechce skončit v turnaji poslední a tomu se nigérijské dvojici v závěrečné fázi play-off podařilo vyhnout. Vzájemném duelu o 29. příčku byl šťastnější tým FC SCHRANZ BRODCE B, když v jeho úvodu rozhodl Ngozi Adamu (1:0) vítězným gólem nad Heartland F.C. Lze napsat, že dva tragédi turnaje se očekávaně setkali v ostudném utkání. Jak Fantomova jedenáctka, tak i AC Korea trpí syndromem neschopnosti vstřelit branku. O vítězství korejského mužstva musela rozhodnout penalta, jen v závěru prvního poločasu proměnil Si Pang. Kolumbijskému celku tak zbyly jen oči pro pláč a poslední místo v turnaji.
Vybrat jedenáctku turnaje není vždy jednoduché a ani tentokrát to nebyla snadná volba. Nejvyšší měrnou hodnotou byly samotné výkony v zápasech. Minimem je polovina odehraných utkání, což jsou po základní části tři celé zápasy. U brankářu se bral v potaz nejen počet zákroků ku inkasovaným gólům, ale i další kritéria, jako například počet čistých kont, chycený pokutový kop a obranné vlastnosti. Podobné je to i u ostatních pozic. Obránci a záložníci byli vybráni podle soubojů o míč, střelecké aktivitě a vlivu faulů na konečný výsledek. Někteří útočníci byli zařazeni mezi ofenzivní záložníky, či chcete-li podhrotové hráče, pokud svou roli zvládli opravdu natolik dobře, že si zaslouží být mezi hvězdnou jedenáctkou. U útočníků rozhodl nejen jejich gólový apetit, ale i úspěšnost v prosazování v soupeřově obranném pásmu.
| Hernandez Azulino | |||
| Diego Riaga | Lev Salnikov | Kieron Smith | Andrew Hancox |
| J.F. Ribadeneira | Wayne Barry | Dario Kaviedes | Enrique Aragonés |
| Clayton Kimberly | V.O. Riquelme |
Chilský brankář Hernandez Azulino, hájící barvy klubu Santa Cruz, se svými výkony zařadil k nejlepším gólmanům turnaje. Velký vliv na zisk brankářské koruny měla výborná defenzíva týmu, díky které vychytal 8 čistých kont.
Týmu Santa Cruz se sice nepodařilo postoupit mezi nejlepší, ale ve druhé šestnáctce kraloval díky kvalitní defenzívě. V obraně patřil k nejlepší chilský univerzál Diego Riaga. 26letý obránce zvládal svou roli na výbornou a málokdo se přes něj dokázal prodrat.
Lev Salnikov v dresu Kinderlein slaví stejně jako loni s pohárem nad hlavou. Ve vyřazovacích bojích mohl trenér vsadit na jeho stabilní výkony v obraně. Ruského hráče si trenér vysoce cenní hlavně pro jeho fyzickou odolnost a čistou hru.
Širokým kádrem v obraně se pyšnili australané ze Sydney a bylo těžké se v takovém konkurenci prosadit. Kieron Smith patřil v tomto klubu mezi nejvýtiženější a i v samotných zápasech k nejaktivnějším. Ve finále sice nastoupil jako defenzivní záložník, ale jako rozený obránce patří do středu obranné linie Australanů.
Jeho levonohý kolega Andrew Hancox byl ve finálovém utkání neprostupný. Díky své silné postavě vítězil v osobních soubojích a jeho hvězdné výkony v play-off jej zařazují do turnajové jedenáctky.
Na pravé straně zálohy ve druhé polovině turnaje za Quito často nastupoval Josi Francisco Ribadeneira. Jeho týmu se nepodařilo projít přes konkurenční celky do finále, ale i bronz je velkým úspěchem. Ačkoliv v tomto utkání pro drobné zranění nenastoupil, patřil v závěrečné fázi k nejlepším pravostranným záložníkům.
Wayne Barry z australského GrondHillu pravidelně nastupoval v záloze a vypomáha obranné fázi hry. Důvěra trenéra a stabilní výkony jej zařadily mezi nejlepší jedenáctku.
27letý Dario Kaviedes výrazně pomohl AFC Quitu k dosažení konečného 3. místa. Ofenzivně ladění Ekvádorec často nejen zaměstnával brankáře střelebou ze střední vzdálenosti, ale rozdával i přesné přihrávky útočníkům.
Silný v soubojích, přesný v centrech. To byl Enrique Aragonés, španělský záložník Kinderleinu, na kterého se vždy mohl spolehnout celý tým. V široké konkurenci se dokázal prosadit. Na levé straně plnil své úkoly víc jak na 100 % a patřil vždy k nejlepším na hřišti. Ve vítězném finále se bohužel po půl hodině zranil a musel být střídán. I přesto mohl oslavit pohárový triumf.
Australský Clayton Kimberly sice ve druhé části turnaje mírně zpomalil svůj střelecký apetit, i tak si stále držel výborný průměr. Nejvýrazněji se prosadil ve 4. kole kvalifikace proti nejděravější obraně z Fantomovy jedenáctky. V tomto utkání překonal brankáře 8x (!) a rozhodně se tak zapsal do historie turnaje. Konkurence mezi útočníky byla vysoká a k výběru do jedenáctky mu pomohlo konečné umístění týmu.
Dvaadvacetiletý Urugvajec Victor Oscar Riquelme střílel jednu branku za druhou a v Základní části se po šestibrankové kanonádě ve 2. kole skupiny F proti Ginger Squirrels vyšvihl do čela tabulky střelců a už před sebe nikoho nepustil. S rekordní bilancí 38 branek v 17ti zápasech se zapsal do historických tabulek. Odborníci k jeho úspěchu připisují fakt, že Rocha se neprobojovala mezi elitní týmy a proto mohla hvězda světového kalibru zazářit proti slabším celkům.
Na webových stránkách turnaje můžete najít statistické údaje. Zde v článku se na ně podíváme ale podrobněji. Nejdříve ty, které se týkají jednotlivých hráčů.
Král střelců
Nejlepším střelcem 5. ročníku se stal s rekordní bilancí 38 branek urugvajský útočník Victor Oscar Riquelme hájící barvy Rochy. Daleko za ním s velkou ztrátou skončil Clayton Kimberly ze Stelly s 21ti góly, následován Raulem Alasem z Ajaxu.
| Jméno hráče | Tým | Z | G | S | Ø | |
| 1. |  Victor Oscar Riquelme | Rocha FC | 17 | 38 | 67 | 2.24 |
| 2. |  Clayton Kimberly | Stella Artois vs Guinness | 17 | 21 | 55 | 1.24 |
| 3. |  Raul Alas | C.C. Ajax | 12 | 20 | 42 | 1.67 |
| 4. |  Hayrettin Rustu | Nungua Honkies CF | 12 | 17 | 32 | 1.42 |
| 5. |  Sol De-mug | Kinderlein | 12 | 14 | 20 | 1.17 |
| 6. | Ugo Warrington | Sydney City | 16 | 14 | 36 | 0.88 |
| 7. | Jose Maria Bennett | Santa Cruz | 16 | 13 | 32 | 0.81 |
| 8. |  Silvano Schiaffino | Vencedores da Bahia | 19 | 13 | 50 | 0.68 |
| 9. |  Xavier Chala | Fc GrondHill | 10 | 11 | 30 | 1.10 |
| 10. | Byron Seron | AFC Quito | 12 | 11 | 22 | 0.92 |
Brankářská jednička
V turnaji většina mužstev protočila řadu gólmanů a i ti nejlepší nedostali příležitost chytat v závěrečných zápasech. Aspirovat na titul nejlepšího brankáře turnaje může ale vždy ten, který má odehráno minimálně polovinu utkání. Korunu nakonec ukořistil Hernandez Azulino ze Santa Cruz, když v 10ti zápasech inkasoval pouhé 2 branky z 21 střel. K triumfu mu značně pomohla i skvělá obrana chilského klubu, díky které vychytal 8x čisté konto. Na druhém místě skončil Ricardo Carlos Sastre ze Sydney City, který ze 24 střel nechytil 6 v 11ti zápasech. I on se mohl spolehnout na kvalitní obranu. Přestože New York Knights nedokončili turnaj důstojně a po zrušení týmu 5x kontumovali, je Lance Wells zařazen mezi nejlepší brankáře, když v 10ti utkáních byl překonán 8x a zaznamenal 4 čistá konta.
| Jméno hráče | Tým | Z | G | S | Ø | 0 | |
| 1. | Hernandez Azulino | Santa Cruz | 10 | 2 | 21 | 0.20 | 8 |
| 2. |  Ricardo Carlos Sastre | Sydney City | 11 | 6 | 24 | 0.55 | 6 |
| 3. |  Lance Wells | New York Knights | 10 | 8 | 26 | 0.80 | 4 |
| 4. | Emilio Damian Alva | Rocha FC | 15 | 10 | 32 | 0.67 | 7 |
| 5. | Alazar Tenorio | AFC Quito | 10 | 10 | 33 | 1.00 | 6 |
Karty
V žebříčku nedisciplinovaných hráčů nikdo nechce mít svého hráče. Australský tým Ginger Squirrels je znám agresivní hrou a rozhodně tedy není překvapením, že jeho Denis McMahon vévodí tabulce karetních trestů. 10 zápasů stačilo na to, aby obdržel 2 červené a 4 žluté karty. 6 karet získal i Pedro Marco z kostarického Regiamente, ale jen jednou se vykartoval. Kombinaci 1 červené a 4 žlutých karet mělo hned několik hráčů a o třetím místě rozhodl tradičně počet utkání.
| Jméno hráče | Tým | Z | K | ČK | ŽK | Fl | |
| 1. | Denis McMahon | Ginger Squirrels | 10 | 6 | 2 | 4 | 9 |
| 2. |  Pedro Marco | Regiamente B.p. | 10 | 6 | 1 | 5 | 24 |
| 3. | Albert Rahman | Nungua Honkies CF | 8 | 5 | 1 | 4 | 14 |
| 4. |  Hector Ledesma | CA Koudy Sarsfield | 10 | 5 | 1 | 4 | 23 |
| 5. |  Lech Koseda | Fc GrondHill | 11 | 5 | 1 | 4 | 21 |
TÝMOVÉ STATISTIKY vypovídají taktéž o lecčems. Ať už se jedná o týmy samotné či o obecná turnajová čísla.
Návštěvnost
Bohužel několik utkání bylo kontumováno nenastavením jedenáctky a nebo neúčastí mužstva. To poznamenalo konečné číslo 15 530 050 diváků po skončení turnaje. V úvodu článku již bylo zmíněno, že byl třikrát vyrovnán divácký rekord, tj. 84 000 platících diváků. Poprvé ve kvalifikační skupině H v zápase, kdy C.C. Ajax hostil Nasarawa Hippo a podruhé v 1. kole základní skupiny D, kdy Springfield přivítal Knights. Do třetice bylo vyprodáno ve 2. zápase semifinálové skupiny o 5. až 8. místo, kdy Stella Artois porazila Morkovice. Korejský celek se ale mohl radovat z nejvyšších návštěv na domácím hřišti.
| Celková návštěvnost | Celkem | Ø | |
| 1. | FC Morkovice | 615 622 | 68 402 |
| 2. | C.C. Ajax | 596 602 | 66 289 |
| 3. | Regiamente Banana paraiso | 587 804 | 65 312 |
| 4. | Stella Artois vs Guinness | 579 655 | 64 406 |
| 5. | SK Springfield | 574 606 | 63 845 |
| 6. | AFC Quito | 559 015 | 62 113 |
| 7. | Nungua Honkies CF | 557 328 | 61 925 |
| 8. | Sangju Sangmu Phoenix FC | 544 382 | 60 487 |
| 9. | Cerro Athletic | 519 033 | 57 670 |
| 10. | San Lorenzo | 509 059 | 56 562 |
| Největší návštěva | Kolo | Soupeř | Počet | |
| 1. | Stella Artois vs Guinness | 2.z. 1/2f | proti FC Morkovice | 84 000 |
| 2. | SK Springfield | 1.k. D | proti New York Knights | 84 000 |
| 3. | C.C. Ajax | 4.k. qH | proti Nasarawa Hippo FC | 84 000 |
| 4. | SK Springfield | 2.z. 1/8f | proti Nungua Honkies CF | 83 235 |
| 5. | Nungua Honkies CF | 1.z. 1/8f | proti SK Springfield | 82 135 |
Střelba
Podívejme se na střeleckou úspěšnost klubů v turnaji po kvalifikační části, včetně branek z pokutových kopů.
| Tým | G | S+ | S- | P | Ø | |
| 1. | FC Morkovice | 55 | 146 | 161 | 5 | 2.89 |
| 2. | Rocha FC | 51 | 116 | 164 | 4 | 2.69 |
| 3. | C.C. Ajax | 46 | 126 | 168 | 5 | 2.42 |
| 4. | AFC Quito | 41 | 117 | 168 | 1 | 2.16 |
| 5. | Nungua Honkies CF | 41 | 111 | 129 | 3 | 2.16 |
| 6. |  Vencedores da Bahia F.C. | 38 | 127 | 175 | 2 | 2.00 |
| 7. | Stella Artois vs Guinness | 38 | 116 | 165 | 2 | 2.00 |
| 8. | Fc GrondHill | 37 | 107 | 134 | 4 | 1.95 |
| 9. | TJ Atlético Cape Coast | 37 | 98 | 147 | 1 | 1.98 |
| 10. | Rio de Janeiro | 36 | 87 | 101 | 1 | 1.89 |
Fauly
Podobně jako u jednotlivých hráčů i zde máme tabulku karetních trestů ku počtu faulů. Celkem bylo rozdáno 612 žlutých a 42 červených karet z 6 193 faulů.
| Nejneslušnější tým | K | ČK | ŽK | Fl | Fn | |
| 1. |  Kinderlein | 40 | 4 | 36 | 268 | 229 |
| 2. | Sydney City | 38 | 2 | 35 | 295 | 223 |
| 3. | SK Springfield | 34 | 3 | 31 | 287 | 177 |
| 4. | Ginger Squirrels | 33 | 2 | 31 | 262 | 193 |
| 5. | Fc GrondHill | 31 | 3 | 28 | 216 | 171 |
| 6. | Balé de Belém | 29 | 2 | 27 | 226 | 156 |
| 7. | Nungua Honkies CF | 28 | 2 | 26 | 228 | 236 |
| 8. | AFC Quito | 27 | 1 | 26 | 252 | 210 |
| 9. | Vencedores da Bahia F.C. | 26 | 1 | 25 | 222 | 189 |
| 10. | Nasarawa Hippo FC | 25 | 3 | 22 | 191 | 197 |
Podíváme-li se zpětně na těch pět ročníků, prošlo turnajem 47 mužstev, z nichž jen 4 mohly slavit s pohárem nad hlavou. Squadra Millionaires (Itálie), Rocha FC (Uruguay), New York Knights (USA) a dvakrát Kinderlein (Nigérie). Průměrně chodilo na zápasy přes 46 tisíc diváků, kteří viděli průměrně 3 góly v jednom utkání. Historické tabulce, kterou najdete >zde, suverénně vévodí urugvajský top tým Rocha FC. Samozřejmě, že tato tabulka není obrazem úspěšnosti jednotlivých týmů s ohledem na konečné umístění, ale je spíše bodovým ukazatelem.
Podle všeho se zdá, že byl tento turnaj velmi úspěšný a pevně doufám, že si vybojoval místo ve vašich srdcích :D mezi těmi ostatními průměrnými šampionáty :P.
Tímto epilogem se loučím s vámi přátelé i s Brejkem. Pokud někdo zorganizuje místo mě pražský srazy, když bude čas, tak rozhodně zavítám zase mezi vás. Protože vaše velké ču... a jiné oplzlosti by mi totiž chyběly ;) /saintanwar/