Upozornění: sváděl jsem boj s velikostí písma Arial a mám ten pocit, že prohrál. Nakonec jsem vybral 12, jelikož to o stupeň menší se mi zdálo příliš malé, tohle je pro mě osobně až příliš velké (v IE obrovské). Optimalizováno by to mělo být pro všechny prohlížeče, ale velikost si prosím nakonfigurujte sami kolečkem myši + ctrl. Děkuji a omlouvám se.

Milí čtenáři!
Dovolte mi, abych vás, po porodních bolestech způsobených mou neschopností, mile přivítal u nově zrozeného občasníku Die Zeit. Dočíst byste se měli především o německém brejkovým prostředí. Ač, co se týká německého jazyka analfabet, moderní technologie mi napověděly, že Die Zeit znamená v překladu "čas". Čas plyne jako mocný Rýn a v současnosti nás doplavil na prah nové sezóny. Ta se honosně chlubí pořadovým číslem 34. Nedalo mi to a toto nudně vzhlížející numero jsem podrobil drobnohledu, co v sobě vlastně skrývá. Zjistil jsem, že číslo 34 v sobě ukrývá sílu v překonání zklamání a poučení se z vlastních chyb. To téměř nezní lidsky, ale pro zhrzelé manažery minulé sezóny více než nadějně. Dále je to například konec Eukleidova algoritmu (to předpokládám není třeba nijak dále vysvětlovat), či nejmenší číselná hodnota v České republice pro dámské kalhotky. Jsem si jist toho, že pravděpodobně nyní, zaraženi ve své židli, zpytujete svědomí nad tím, jak jste mohli číslo 34 považovat za nudné.

Na začátek bychom ale měli chvíli bilancovat nad právě ukončenou sezónou s číslovkou 33. Jelikož události ze sezóny minulé máte určitě ještě všichni čerstvě v paměti, bude to hodnocení poměrně rychlé a povrchní. Začneme poháry, připomeneme si vítěze NP, jak si vedli němečtí zástupci v evropských pohárech a zakončíme to ligou.

V Národním poháru není moc o čem hovořit. Úplně ho ovládl celek FC Munchen, který vede asistent reprezentačního trenéra Pavel Jank. Hodnota průměru vstřelených branek jeho týmu na zápas se zastavila téměř na číslovce 4, zatímco co se týče obdržených branek, tam se číslo neblíží ani k jedničce. Nutno říct, že FC Munchen cestou pohárovým pavoukem nepotkával vůbec snadné soupeře. Tím jen potvrdili svoji dominanci nad domácím pohárem a zaslouženě si přivezli do své síně slávy pohárek za vítězství, když ve finále porazili zkušený AS TOTTI Ratíškovice v poměru 4:1.

Nyní se přesuňme na Evropskou superligu. Do skupinové fáze turnaje se dokázaly probojovat dva ze tří německých celků. Jedná se opět o FC Munchen a SpVgg Elversberg 07. Podobně jako Národní pohár ovládli mnichovští také základní skupinu ES a kvalifikovali se z prvního místo do vyřazovací fáze. Osmifinále, dvě výhry, skóre 4:1 a portugalský celek Fc Estoril Praia da Raptoři se soutěží loučil. FC Munchen se těšil z postupu mezi 8 elitních evropských celků. Ve čtvrtfinále byl ale pro německý celek los více než krutý a přiřadil mu ruské Torpedo. Konečný výsledkem 0:8 ruský celek vyřadil našeho posledního zástupce z ES a co víc, celou soutěž později vyhrál.

Mladší sourozenec Evropské superligy – Evropský pohár – byl na německá mužstva vcelku bohatý. Skupinovou fázi si zahrály dohromady 4 týmy původem z Německa. Postoupit do vyřazovací fáze se podařilo bohužel jen polovině, jmenovitě AS TOTTI Ratíškovice a Meruna Liberec. Ratíškovice si ve dvojzápase poradili s anglickým Ginnos Gunnerz a těšili se z postupu mezi nejlepší osmičku. Tam je měl následovat i Liberec, když si po prvním zápase vezl do odvety jednobrankový náskok. Na hřišti Dynamo Krtek, ale Liberec prohrál a s Evropským pohárem se pro letošní sezónu rozloučil. Ve čtvrtfinále Ratíškovice narazily na známý polský klub Roland Islands CICM a po zápasech 2:2 a 3:0 v prospěch polského celku, se se soutěží také rozloučily. Čtvrtfinále tedy zůstalo pro německé celky v evropských pohárech pro letošek zakleté.

Bundesliga byla do posledního (vlastně předposledního) kola více než napínavá. Zajímavostí je, že čtyři z pěti klubů na prvních pozicích, se umístili v TOP 5 i minulý rok. Jako jediný, letošní mistr, Meruna Liberec, byl v předcházející sezóně až na sedmé pozici. Když se podíváte na konečnou tabulku, dala by se rozdělit do soubojů dvojic. Souboj prvních dvou týmu o mistrovský titul, souboj druhých dvou týmů o Evropskou superligu, souboj čtrnáctého s patnáctým o udržení mezi elitou, ale mezi jednotlivými dvojicemi byl velký rozestup. Tak se z ligového klání stala série menších duelů, které se víceméně táhly celou sezónu. AS TOTTI Ratíškovice nakonec nechaly svoji mistrovskou korunku na hřištích soupeře, jelikož právě při venkovních zápasech se jim podařilo nabrat o jednu prohru navíc, která se v konečném důsledku ukázala jako fatální. V konečném součtu tedy – chuť druhé ligy opět ochutnají týmy FC Koben a FK 36 Vyšný Čaj. Úplně jiné starosti, a to s Evropskou superligou, čekají na mistrovský tým Meruna Liberec, vicemistry v podobě AS TOTTI Ratíškovice a do třetice vítěze Národního poháru FC Munchen. Reprezentovat německý fotbal v Evropském poháru poté budou STS Jičín, Incoercible círculo Negro Puente. Třetím do Evropského poháru, jak jste se mohli dočíst výše, nebude držitel Národního pohárku ani poražený finalista, ale 6. tým v ligové tabulce SpVgg Elversberg 07. Všem zástupcům v Evropě přejeme hodně štěstí.

Rozhodl jsem se, že s německým mistrem udělám rozhovor. Ale ještě před samotným rozhovorem si pojďme trochu přiblížit, kdo vlastně Krize je. Krize, v civilním životě Tomáš, žije již nějaký čas pod krásným monumentem Karla Hubáčka na Ještědu, kde se živí jako IT technik. V Liberci zrovna podstupuje běh na dlouhou trať, kdy dokončuje rekonstrukci rodinného domku. Ten ve svých 37 letech obývá se svojí poměrně početnou rodinou. Mimo manželky se skládá z dvojčat – kluků -, kteří v létě během slunných dnů oslaví své již sedmé narozeniny, a dcerky, dle vlastních slov: ,,malé velitelky“, která příští měsíc oslaví páté jmeniny, a již v tak útlém věku začíná být jasné, kdo brzy přebere rozhodovací pravomoci nad celou rodinou. Pro obyčejného smrtelníka se zdá, že takto vytížený člověk již nemůže mít čas na žádné volnočasové aktivity. Opak je ale pravdou. Bývalý florbalista Krize, si stále rád udělá čas na sporty všeho druhu (od lyží po kolo) a také na svojí vášeň v podobě mazlíka – Summita. Což není domácí zvířátko, ale RC autíčko (tedy autíčko na dálkové ovládání). Zlí jazykové tvrdí, že se celá rodina na vycházkách o ovladač přetahuje, což se není čemu divit. Každý si v sobě po celý život malé dítě, já osobně mám doma autíčka na ovládání rovnou tři. J Ale pojďme se vrhnout už na slibovaný rozhovor.

Tohle je možná celkově pro nějaké z brejkových médií první příležitost ke gratulaci k zisku titulu. Tudíž ti gratuluji k přízvisku mistr 33. sezóny. Ale zpět na úplný začátek. S jakými ambicemi si do sezóny vstupoval? Měl jsi vůbec na mysli před prvním kolem ligového maratonu, že bys mohl být po 30 kolech nejlepší z nejlepších?
Do 33. sezony jsem vstupoval po nevydařené 32. sezoně, kdy jsem byl rád, že jsem se jen díky NP dostal do EP, tým jsem měl mladý a kvalitní, věřil jsem si. A věř mi, že po prvním týdnu, kdy jsem porazil Pavla Janka i Kafua, jsem si na titul věřil, a kdybych měl možnost si vybrat sezonní cíl - titul, tak ho vyberu, jenže jsem měl možnost jen do šestého místa.

Jaké jsi měl pocity v průběhu sezóny? Věřil jsi svým hochům po celých třicet kol, nebo jsi měl i chvíle, kdy jsi zapochyboval?
Trošku jsem zapochyboval, když jsem v druhé polovině několik bodů ztratil a Elias se vyhoupnul do čela a neměl jsem to ve svých rukách, jenže on taky potom začal ztrácet a dotáhnul jsem to vítězného konce, i když poslední 4 utkání jel tým na "autopilota", byl jsem v zahraničí, ale občas jsem se snažil dostat na Brejk, aby se něco nesemlelo a nekontumoval jsem.

Ligový pohárek si do své síně slávy získal již počtvrté. Řádíš některý z těchto titulů výše, nebo jsou všechny na stejné úrovni?
Už čtvrtý pohárek, jo, tak asi nejvýš je ten první titul, poprvé to bylo nejvíc. Ale všechny tituly jsou krásný, neupřednostňuji žádný.

V evropských soutěžích ale na svoji první trofej stále čekáš. V poslední skončené sezóně jsi nestačil na český tým Dynamo Krtek, který tě po domácí výhře 2:0 vyřadil a zamezil ti tak postup do čtvrtfinále Evropského poháru. Letos na tebe čeká Evropská superliga. S Jakým očekáváním do této soutěže vstupuješ?
EP bylo letos špatný, skupina super, ale to vyřazení už ve čtvrtfinále mě dost naštvalo. Ale beru to jako hru, zase mi bylo přáno v lize:) Letos mě čeká ES, to jsou určitě silnější soupeři, ale určitě chci postoupit ze skupiny a potom se uvidí podle soupeře, a jak bude přát random :)

Nyní se přesuňme k trochu jinému tématu. Před týdnem skončilo Mistrovství Evropy reprezentačních výběrů. Německá reprezentace nedokázala postoupit ze skupiny i přes to, že do skupiny bylo nasazeno z 2. výkonnostního koše. Jak bys zhodnotil německé působení na ME ty?
Repre jsem moc nesledoval, na začátku jsem byl v zahraničí a když jsem se vrátil, tak už byly vyřazovací boje bez nás… Ale repre trenérům věřím, udělali vše, co bylo v jejich silách, a postup utekl o fous. Vyjde to příště!

A jak se díváš celkově na německou komunitu, co se týká jejich aktivity v národní diskuzi, jejich ochotě a soudružnosti?

K diskuzi. Občas mi přijde, že to skomírá, ale potom jsou zase dny, kdy nestíhám číst. Poslední dobou je fajn, že se začali zapojovat i manažeři z nižších lig. Ochota nás déle sloužících tu určitě je, poradit i dát přátelák.
 

A závěrečná otázka. Právě vstupujeme bránou do 34. sezóny. Jaké máš ambice pro tuto sezóny? Myslíš, že máš dost sil na obhájení mistrovského titulu?
Ambice - tak tým zůstal beze změn, kvality má, určitě se budu snažit bojovat o špičku, uvidím, jak mi vyjde ES, jak rozdělím síly a jak mě budou drtit konkurenti v lize:) Ale cíl je určitě skončit do třetího místa.

Německá reprezentace odjížděla na Mistrovství Evropy do Maďarska jako 7. nejlepší evropská reprezentace dle koeficientu (ve světě 15.), kam se dokázala probojovat díky progresu od voleb, když se posunula o 4 příčky výše. To Německu zajistilo pozici ve 2. losovacím koši a zároveň vyšší očekávání na oba reprezentační trenéry, jelikož, dle veřejného mínění, by se měla taková výchozí pozice přeměnit v postup ze skupiny. Předturnajové statistiky dále také vyvíjely nemalý tlak na útočné řady německé reprezentace, jelikož v nich naši útočníci vyšli jako 3. nejlepší v celé Evropě. Do skupiny nám los přiřkl reprezentaci Španělska, Turecka a Ruska. Jak to celé dopadlo?

MISTROVSTVÍ EVROPY; MAĎARSKO 3:1 (2:1)

K úvodnímu zápasu se proti sobě postavily výběry Španělska a Německa. Zápas začal poměrně svižně a již ve 3. minutě diváci viděli první branku. Capdevilla rozehrával standardní situaci. Přihrávku ale nešikovně poslal Segoviovi na záda, a tak se míče zmocnil německý bojovník Freier, ten nahrál Gorlitzovi, který přesně načasovaným náběhem prolomil ofsidovou past a mohl postupovat sám na brankáře. Tváří v tvář byl úspěšnější a Německo si užívalo raketový start. Uběhlo sotva pár minut a slavit se mohlo i na druhé straně. Po fatální ztrátě jednoho z obránců postupoval sám na německou svatyni Gutiérrez. Tíhu okamžiku na svých bedrech nezvládl a celá situace skončila pouze útočným faulem. V první dvacetiminutovce si po šanci ještě rozdělili opět José Gutiérrez a Freier. Obě vyložené šance ale vyšuměly do nebes, v prvním případě kvůli špatnému převzetí kulatého nesmyslu a v případě německého šutera bylo kamenem úrazu zakončení. Klíčový okamžik přišel vzápětí, kdy Mario Alonso rychle rozehrál přímý kop do levého křídla, kde si míč šikovně přebral rychlonohý Blanco Navas, který postupoval sám do vápna. Waldemar Lichte už tohoto španělského štírka nemohl stihnout a proto vyrukoval s nedovoleným zákrokem. Rozhodčí nad verdiktem neváhal ani chvilku a José Gutierréz si postavil merunu na bílý puntík. Effenberg směr nevystihl a tak jen bezmocně sledoval, jak se Španělé radují v hloučku uvnitř vápna. 1:1. Deset minut před koncem se La Furia Roja ujala vedení. Akce opět po levém křídle, kde Blanco Navas našel krásnou diagonálou Josého Gutierréze. Ten byl zastaven před vápnem jen za cenu faulu a z následného přímého kopu nedal brankáři šanci. Konec poločasu se nesl v duchu německého tlaku na soupeřovu branku. Hráči hájící barvy mocné orlice ale naráželi na svoji nejistotu, či na jistotu gólmana jižanů. Ve druhém poločase dokázali Španělé využívat mezery mezi německou záložní a obranou řadou a kontrolovat tak hru. I z tohoto důvodu přišel nepochopitelný zkrat Aberdiho, který fauloval německého hráče. Ten se zrovna nacházel s balonem zády k soupeřově brance a na půlící čáře, takže spíše než o taktické vyspělosti Aberdiho, můžeme hovořit o pravém hispánském temperamentu, jak se o něm můžeme dočítat v románových příbězích. Aberdi se šel zchladit pod tekoucí vodu a Němci hráli přesilovku. Ale co čert nechtěl. Přišla další rychle provedená standardka v podání Španělů, následovalo další tragické bránění v podání Němců a úplně na konec rozjásal španělsky mluvící část osazenstva Soriano, který pojistil svému týmu vedení. Německým rukopisem se v Maďarsku dnes psala taková tragédie, že by se i Sofokles zastyděl. Tečku na konec díla v podobě červeného kartónku obstaral Dietmar Klose, který si na svůj účet připsal již sedmý prohraný souboj. Děkujme milosti La Seleccion, že zbytek zápasu už dohrála v poklidném tempu a nerozepsala druhou kapitolu tohoto díla.

MISTROVSTVÍ EVROPY; MAĎARSKO 1:2 (0:1)

Ve druhém skupinovém utkání se německý celek chtěl vytáhnout proti turecké reprezentaci. Střetnout se měl jeden z nejlepších evropských útoků v Evropě v roli německých hráčů proti jednomu z nejhorších. Úvodní hvizd ale ukázal, že čísla nic neznamenají a dobrých 20 minut měli více ze hry Turci. Jejich horkokrevnost a výbušnost dělala Němcům velké problém, ty museli hrát velmi důrazně, aby hru vyrovnali. I tak se hráči ze země pod půlměsíčkem dostávala do mnohem lepších střeleckých pozic a taky jich měla o poznání více. Na první velkou šanci našich hochů jsme si museli počkat až do 37. minuty. Penaltový hříšník z minulého zápasu Waldemar Lichte vybojoval ve svém vápnu míč a dokázal přesným pasem na 50 metrů založit skvělý protiútok, který po ose Lichte – Fritz – Brdaric skončil k radosti německých ratolestí i jejich dospělých doprovodů golem. Zbytek poločasu skončil v podobném duchu, jako se nesl celou dobu. Odehrál se na polovině Německa a hráči vedoucího týmu museli obětovat spoustu sil, aby se ubránili osmanským nájezdům na jejich svatyni. Ve druhé polovině překvapili Turci poměrně časnými střídáními, které měli zvrátit průběh zápasů. Hned v úvodu se excelentní individuální akcí předvedl Kemi Unsal, který sebral míč ve středovém kruhu, prošel přes tři hráče až do vápna soupeře, ale tam jeho radosti dal ránu do zubů Arne Zohm, který srazil ránu na roh. Tahle situace působila na vedoucí tým jako facka, která je měla konečně usadit pevně nohama na zem a taky se tak stalo. Hra se vyrovnala, Němci se snažili své soky uzavřít na jejich polovině a k tomu jim měla dopomoct i čerstvá krev nově příchozích hráčů na hrací plochu. Ale i Turci přidávali postupně na důrazu a toto rozhodnutí se jim rozhodně vyplatilo. Karat Vacid dotlačil balon až před pokutové území, tam byl sice o balón obrán německými obrannými řadami, ale balon se hned vrátil chytrým padáčkem zpět za obranu a krásným zakončením Can vyrovnal utkání. To pro Německo nevypadlo vůbec dobře, protože v simultánně hraném utkání Rusko vysoko vedlo a tak se dveře s nápisem „Hlavní fáze ME“ prudce zavíraly. Po zvýšené aktivitě nastavil nohu do dveří až Christian Freier, který se po sérii soubojů ve středu hřiště odhodlal napřáhnout z pětatřiceti metrů a nedal strážci turecké branky Ustovi šanci. Do konce zápasu ukazovali Němci, především v útoku, větší technickou vyspělost a vedení si bez větších komplikací pohlídali. Na kontě 3 body, a prozatím druhé postupové místo vypadalo nadějně.

MISTROVSTVÍ EVROPY; MAĎARSKO 2:2 (1:0)

K naprosté jistotě postupu ze skupiny potřebovali naši chlapci porazit tuhého soupeře z východní Evropy (dejme tomu). S odhodláním nastoupili k zápasu v rozestavení 4-3-3, kde měli plnit taktické pokyny reprezentační dvojice s precizností Němcům vlastní. První desetiminutovka se podobala spíše římsko-řeckým zápasům nežli fotbalovému utkání. Diváky z nudného sledování polehávání hráčů vytrhla až obrovská šance Christiana Freiera, který ale snad z půl metru nedokázal hlavou zamířit centrovaný míč mezi tři tyče a přestřelil. V příští desetiminutovce se ujali otěží ruští kočovníci, kteří si dokázali v rychlém sledu vypracovat čtyři střelecké pozice, z čehož dvě můžeme považovat za ložené. Rozhodčí poté často kouskoval hru svým pískotem značícím nedovolené zákroky, nastavil poměrně přísný metr, ačkoliv se nedá hovořit o protežování některého z týmů. Další část zápasu nabídla vyrovnanou podívanou, která byla utnuta až pověstným gólem do kabin. Trenéři ruského výběru si mohli začít psát nové poznámky pro poločasový rozhovor s hráči, ale gól, který vstřelil Wessels, byl obdivuhodnou podívanou technického umu. Podařilo se mu dostat balón do brány z 30 metrů krásnou střelou z voleje. Do druhého poločasu přišli Rusi s dvěma čerstvými hráči, na které se především nyní upínal zrak všech příznivců ruského týmu. Sbornaja se skutečně snažila o vyrovnání a to se nakonec přeci jen povedlo. Osm minut po zahájení druhého poločasu se Rusové přeci jen trefili – jak jinak, než po standardní situaci. To pro německý národní tým vypadalo minimálně jako velmi složitá situace. Jak je ale o Němcích známo, často se nevzdávají, zpravidla až na konci některé ze světových válek. Nutno říct, že Rusové přebrali iniciativu v tomto utkání, když postupně neuspěl Zamoroka a hned vzápětí duo ruských fotbalistů, kteří ve dvou postupovali na již prázdnou svatyni, ale z metru nedokázali skórovat, logicky přišel na řadu německý trest. Po zahrávané standartní situaci se dokázal Christian Freier obtočit kolem svého strážce a chladnokrevně zavěsit pod břevno. Němci byli na koni a nyní se museli ze všech sil snažit Rusové. A ani se nemuseli snažit dlouho. Německo postupovalo sotva dvě minuty, když se německá záloha rozhodla, že neumí přihrávat a německá obrana podnikla podobné rozhodnutí v oblasti běhání. Není se co divit, že Radimov bez problému a nikým neatakován dopravil míč za záda Zohma a srovnal krok s německým týmem. Když Christian Freier nedokázal dopravit míč z malého vápna do ruské sítě, bylo všem jasné, že dnes se slavit nebude. Maďarským stadionem znělo posměšné auf Wiedersehen, auf Wiedersehen. Němci jedou domů se 4 body.

Podařilo se nám získat vyjádření hlavního trenéra německé reprezentace ke všem zápasům na ME. Zde se na něj můžete podívat:

Vyjádření hlavního trenéra k jednotlivým utkáním v Maďarsku:
,,Prohru se Španělskem, tak něco takového jsem si ani nepřipouštěl. Čekali jsme velký tlak na obranu a tak jsme nasadili pět obránců, ale chybně jsme nepokryli defenzivní střed hřiště. V utkání jsme dali rychlý gól, což bývá naší předností, ale neproměňování šancí a vyloučení nám vzalo asi i tu šanci na bod.
Se ztrátou bodů přišel jasný cíl do zápasu s Tureckem. Tři body nebo nic. Úkol jsme začali plnit až na konci první poloviny, ale opět špatný útok, málo střel na bránu a špatná defenziva nás mohla položit na kolena. Upřímně? Můžeme být rádi, že Turkové na tom byli hůř než náš tým.
Na Rusko jsme si věřil, v kvalifikaci jsme je porazili a doufal jsem že se to podaří i tentokrát. Stejně jako v kvaldě jsem vsadil na Wesselse ve středu útoku a mj. také na Zohma v bráně. Tentokrát jsme chtěli využít hodně prostoru právě na středu před bránou, a cíl jsme plnili podle představ. Jen ta střelba byla zoufalá, a myslím že kvůli tomu jsme doplatili i na to že jsme nakonec o fous nepostoupili, na úkor Ruska."

...položil jsem Mírovi i pár dalších otázek:

S Německou reprezentací se vám po těsném souboji nepodařilo postoupit ze skupiny, a to i přes to, že jste po vašem zvolení dokázali náš národní výběr posunout koeficientem o 4 příčky výše (v Evropě na 7. pozici). Ale s jakými ambicemi jste do Maďarska vůbec cestovali a jak se vám je podařilo naplnit?
Tak to, že jsme posunuli výběr výše, si nemyslím, že by to byla naše zásluha, Německo produkuje celkem velký počet dorostů, a díky práci manažerů před námi se to teď vrací i repre. Určitá radost tam samozřejmě je, ale jak vidno pracovat se musí hodně na ofenzivě. Cíl pro Evropu byl jasný, minimálně postup do čtvrtfinále, tam už to bývá více o náhodě. Ale myslím, že současné ME i MO poukázali, že celky jsou vyrovnané a je mezi nimi hodně malý rozdíl, paradox všech tvrzení je totiž Ekvádor. A tak jsem i v koutku duše se zasnil i nad tím, že bychom si mohli zahrát finále.

Jak bys zhodnotil celkovou vstřícnost manažerů- vlastníků německých reprezentantů? Byly v průběhu tvého dosavadního působení u reprezentace nějaké problémy v této oblasti?
Vstřícnost manažerů je naprosto ideální, doposud jsem neměl jedinou komplikaci a naopak sami manažeři mají zájem, aby jejich hráči reprezentovali. Dokonce i pan Kubrt se ohradil nad tím, že jeho hráč je jen záplatou do obrany a pan Pavel Jank nemůže remcat, protože si hráče do sestavy volí sám :)

Jak vidíš budoucnost německé reprezentace? Jaká na náš reprezentační celek kladeš očekávání?
Tohle je těžká věc. Jak už jsem psal, ty rozdíly reprezentace jednotlivých zemí jsou tak malé, že je těžké se někam posunout. Nelze říct jednoznačně, že chceme být nejlepší. Opět dokladem jsou země z Oceánie, kde máte na špici tým a za sezónu je jinde. A s Německem to bylo podobně, na MS jsme nikdy nebyli nejúspěšnější, ale byli jsme hodně dobří. Poslední dobou tým klesá a na poslední MS jsme se neprobojovali. A tady je ta čára mezi výbornými a dobrými… Prostě očekávání a cíl je postup na MS a to přímo, bez baráže. A tak by to mělo být a pokračovat.

Je něco, v čem němečtí hráči zaostávají? Popřípadě je něco, co se dá změnit, aby se německá reprezentace posunula ještě výše?
Já si nikdy nemyslel, že bychom měli špatné reprezentanty. Ve srovnání s jinými týmy si myslím, že jsme na tom hodně dobře, ale největší slabinou je střelba. A to většinou na šampionátech. Jestli je to stres z neúspěchu, nevím, psychologii jsem ještě nedostudoval. Ale za posledních několik sezón to repre trápí asi nejvíce. Když se zvládne taktika, tak si myslím, že úspěch nemůžeme dlouho čekat.

Mezi sezónní období je vůbec nejrušnější část sezóny, co se přestupů týče. Ale platilo to i pro těchto čtrnáct dní v Německu? Jak prvoligisté posilovali? Zkusili jsme se na to podívat blíže. Nejdříve si vezmeme pod lupu přestupové období jako celek a poté jednotlivé přestupy s celkovou hodnotou 15 000 001 BK a vyšší.

(Pozn.: přestupy zaznamenány od začátku 34. sezóny do 15.3.14.)

Německé prvoligové týmy se držely celobrejkového trendu a ani ony během těchto 14 (resp. 13) dnů nezahálely. Celkový obrat účtu se zastavil na hodnotě 468.292.602 BK. Tedy téměř půl miliardy brejkových korun. To dělá v průměru na jeden klub obchodní aktivitu v částce 29.268.287 BK. Z této částky si do příjmů největší kus ukousl Pavel Jank, který se zbavil svých hráčů v hodnotě 75 milionů korun. Na druhé straně barikády stojí P_Elias, který naopak nejvíce peněžitých prostředků do hráčů investoval. V číslech je to 62 milionů.  Pro milovníky čísel – pojďme ještě hlouběji. V ohlédnutí zpět jsme shrnuli nijak zvláště úspěšnou cestu německých týmů evropskými soutěžemi. Jak se k tomu kluby postavily? Vrhly se do investic do svých kádrů, nebo je tato skutečnost nijak neovlivnila? Celkový obrat jsem již zmínil, ale byly tedy vyšší prodeje, nebo investice? Nakupovalo se za 197.352.829 BK, což dělá na klub slušných 12.334.552 BK. A teď druhá strana mince. Kluby na svých účtech za 14 dní přivítaly 270.939.773 BK (na jeden klub pak téměř 17 milionů BK). Z toho je tedy jasně patrné, že kluby rozhodně za více prodávaly, než kupovaly. Jak se to promítne do výkonnosti Němců v Evropě, teprve uvidíme.

A teď už trochu více individuálně. Za nejvíce prodával Pavel Jank, a tak není velké překvapení, že po přestávce skončil i s největším balíkem na kontě. Celkově mu přibyla částka ve výši 66 milionů BK. Se 45 miliony za ním poklusávají Negři z Ratíškowic v čele s bankovkami držícím manažerem joseem.

Bundesligové týmy se skutečně silně soustředily na ekonomická hlediska svých týmů a tak žádný z týmů nezaznamenal tak vysoké ztráty jako zisky. Největší investice do klubu a tak i ztrátu si připsal P_Elias. Částka je to ale „pouze“ 26 milionů BK.

A kdo přivedl do týmů nejvíce hráčů? (Příchody – odchody) Spoustě týmům více hráčů odešlo, než přišlo, a pokud některé týmy skončily v plusu, tak v průměru ani ne o jednoho hráče více. Proto Míra a jeho 7 nových tváří působí pro Bundesligu jako podivné zjevení.

Tuto částku dokázalo v Německu za 14 dní překonat rovnou 7 přestupů. Pojďme si je tedy rovnou všechny shrnout.

Jak můžete sami vidět, tak ze 7 nejdražších přestupů plynuly pouze 2 směrem do Německa. Německým klubům naopak plynuly peníze. Doufejme, že tyto finanční prostředky využijí s rozmyslem a podaří se je investovat tak, aby německé kluby slavily i nějaká vítězství na evropské scéně.

Dost minulosti a obraťme tváře kupředu. Co nás čeká ve 34. sezóně rozhodně není lehké tipovat a už vůbec ne pro někoho, kdo je na Brejku doslova pár týdnů. Proto jsem oslovil, dle mého názoru, největší ikony německého fotbalu. Někteří experti na místní prostředí nám odpověď zprostředkovali, tak se pojďme podívat na jejich pohled na věc.

Krize (Meruna Liberec)

Nečekám žádné překvapení, o titul bude bojovat AS TOTTI Ratíškovice, FC Munchen a Meruna Liberec, zlobit je opět bude pětice STS Jičín, Incoercible círculo Negro Puente, SpVgg Elversberg 07, 1.Fc Synot a FC Stuttgarter Kickers. Trochu víc poslední sezony čekám od Synotu, myslím si, že tuhle sezonu to bude černý kůň. No a v EP a ES, po loňském neúspěchu všech našich týmů, to tuhle sezonu vidím na úspěch, bude tam finále:)
Tak ať se daří všem!

(Odesláno 10.3.2014)

Kafu (FC Stuttgarter Kickers)

Co očekává Kafu?
- že titul asi zase nevyhraju.
- že ho vyhraje nejspíš někdo z trojice Meruna, Munchen nebo Eliasovy Ratíškovice.
- že nováčci budou minimálně v začátku sezony asi slušně kousat, než se jim unaví dědci v týmu.
- že snad německá repre postoupí na MS.
- že se Pavel Jank zase nesmaže, ikdyž s tim furt vyhrožuje :)
- že snad uhraju nějaký slušný umístění, akorát ten útok je slabej, tak snad bude random při mně.
- že Krize zase vyhraje Bundestip, protože nezapomíná tipovat a nějak podezřele mu to jde.
a že Kowe bude vydávat fantastický články a zdvihne tim úroveň německého fotbalu na brejku do intergalaktických výšin. Tak ať všem němčourům daří, vyjma těch zápasů, kdy budou hrát proti mně...

(Odesláno 15.3.2014)

P_Elias (AS TOTTI Ratíškovice)

Do ES se dostal jen jeden účastník a to na přímo mistrovský Liberec. Ze základní skupiny by měl postoupit v pohodě a pak bude záležet na koho narazí, ale věřím, že ES upřednostní a bude se snažit projít co nejdál. Samozřejmě bych mu ji přál vyhrát celou, ale ta kvalita bude ve vyřazovací části veliká. Odhad je čtvrtfinále, max semifinále. V EP prošli předkolem všichni, až na jedno velké překvapení a tím jsem byl bohužel já. Příčin bylo hned několik. Nevhodně zvolený kádr na začátek sezony, důležitost prvního zápasu a nemůžu opomět, ani dobrou kvalitu soupeře. Munchen bude patřit k největšímu aspirantovy na celkové vítězství a pokud se na EP nevybodne, tak by ho mohl opravdu vyhrát. Nejtěžší skupinu vyfásl Míra. Postup mu přeji strašně moc, ale pokud do toho nedá maximum, tak to nebude stačit na postup, ani ze skupiny. Ovšem pokud by se mu to podařilo, tak věřím, že při dobrém losu by mohl projít i do semifinále.Kubrt má taky zajímavou skupinu i týmy v ní. Z prvního pujdou asi slovenské Dvorany a Kubrt, když zabojuje, tak by mohl jít z druhého. U honzíka bych to viděl podobně, jak u kubrta, takže taky z druhého fleku tentokrát za nazobanýma hochama. A ve vyřazovací části by aspoň jeden z nich měl projít do čtvrtfinále. Budu jen rád, když to bude dál. Hodně štěstí hoši.

(Odesláno 16.3.2014)

Závěrem bych chtěl poděkovat těm, kteří mi byli ochotni poskytnou vyjádření (v jakékoliv podobě - ať už rozhovor, či analýzu příští sezóny) a nutno podotknout, že tito to udělali i zodpovědně a včas. :) Dále bych chtěl říct, že nemám tolik času na tvorbu článku, a tím se ospravedlnit z jisto-jistě početných chyb a nesmyslných formulací. A na úplný závěr bych se ještě chtěl zmínit o něčem, co se mě osobně týká. Tedy toho, že 20.2. se mně a mému příteli FugiRaldovi podařilo do Německa přilákat 7 nových manažerů. Vesměs složených z bývalých prvoligových koučů, či dokonce koučů reprezentačních. Tímto bych jim (i sobě) rád popřál hodně úspěchů, času a trpělivosti, aby u Brejku zůstali a pomohli zase o kousek zkvalitnit německý fotbal. Děkuju za pozornost.

PS - Upozornění:  Vážení manažeři, od dnešního dne lze opět sázet na nejvyšší bundes-ligovou soutěž na brejku. Každý kdo má zájem hrát a sázet na zápasy nechť se přihlásí na adrese http://bundestip.z-chess.com/, a sází se formou 1-0-2 (vítěz domácí - remíza - vítěz hosté). Pro nejlepšího tipéra čeká na konci sezóny balíček funkcí na brejku na jednu sezónu. Přeji vám hodně štěstí v nové sezóně. (Míra)

PS2: původně to měl být celý článek v podobě ódy na Barriho, ale poslední dobou je nějakej mrzutej, tak z toho sešlo. :(