Finále

Marshall Islands CICM

1:2

Banking Nižbor

Jen stěží bychom si asi mohli představit zajímavější finálovou dvojici, než tu, která vzešla po čtyřech týdnech těžkých bojů v play-off letošní Conquisty. Snad jedině, kdyby v ní proti Marshall Islands stálo Killarney a došlo by tím k opakování finále ES, nebo O.C. Relax a mohli bychom tak vidět souboj vítězů obou brejkových Superlig, ale ani to by se nejspíš nepřibližovalo rivalitě, kterou mezi sebou mají Marshall Islands a Banking Nižbor. Tyto dva týmy se mezi sebou rvou o nejvyšší příčky v polské lize (i když letos tomu tak úplně nebylo) a často na sebe narážejí i v ostatních soutěžích, jen za tuto sezónu se oba týmy utkaly už osmkrát, nejdůležitějším z toho byl semifinálový dvojzápas ES. V tom Nižboru nechybělo mnoho k tomu, aby ukončili cestu Marshall Islands za obhajobou, ale nakonec to byl právě jejich soupeř, kdo celou soutěž vyhrál. V tomto finálo to však byli nižborští, kteří se snažili o obhajobu loňského vítězství, a bylo jasné, že Marshall Islands jim to budou chtít překazit. Jak tedy finálové utkání mezi vítězem ES a polským mistrem probíhalo?

Poslední a nejdůležitjší utkání Conquisty sledovalo jen necelých 50 tisíc diváků, což šlo na vrub především tomu, že se hrálo na neutrálním stadionu. Hráčům to však mohlo být celkem jedno, ti se snažili soustředit především na dění na hřišti, jenže několik se vůbec nedostali na stadion. Po aféře s falešnými pasy totiž v podstatě celá záložní řada Marshall Islands nesměla odcestovat do dějiště utkání, a tak se FRmarkEE rozhodl použít formaci zvanou kráter - pětičlenná obrana, obrovská díra (v ní ztraceni dva záložníci) a tři útočníci. To Marcovan zůstal konzervativnější a zahrál klasické 4-4-2, takže se očekávala jasná převaha Nižboru co se držení míče týče. Jenže chyba lávky - už od prvních minut bylo vidět, že Marshall Islands záložníky v podstatě nepotřebují a dokáží držet míč na kopačkách i bez nich. K přechodu do útoku pak využívali starou známou taktiku všechno na Kollera, akorát v jejich případě měli Kollery tři a neslo to ovoce. Gólman Nižboru Mroz byl po celý první poločas pod palbou soupeře, jenže dokázal odolávat, a tak to nakonec byli dlouho nevýrazní nižborští, kteří vstřelili první gól. Dawid Greszka si došel pro míč až ke své brance a pak předvedl osmdesátimetrové sólo, během kterého mu byli největší překážkou vlastní spoluhráči. Nakonec si vychutnal i brankáře Kowalského, kterého prostřelil mezi nohama. Při následné oslavě se pod ním ovšem nešťastně prolomila reklamní tabule a o přestávce musel být vystřídán. To už byl však stav 1:1, protože v 41. minutě dokázali svůj tlak přetavit v gól i Marshall Islands, když se trefil Marcin Ulatowski. O poločasové přestávce tak měl Marcovan o čem přemýšlet a kromě jedné vynucené udělal hned další dvě změny v sestavě, ale na obrazu hry se skoro nic nezměnilo. Marshall Islands tlačili a tlačili, jenže Hubert Mroz byl vždy tam, kde měl být, a když náhodou ne, tak míč skončil těsně vedle brány nebo na tyči - jedna ze střel se dokonce odrazila od jedné tyčky k druhé a míč přitom jen opravdu těsně nepřešel celým objemem brankovou čáru, nakonec se však odrazil pryč. Gól tak dali opět nižborští - jeden z obránců Marshall Islands odkopával míč, jenže do jeho nákopu obětavě skočil Leopold Bizacki a od jeho zad se míč odrazil takovým způsobem, že obloučkem zapadl za gólmana Kowalského a Nižbor se dostal v 66. minutě do vedení 2:1, které nakonec dokázal udržet. Marcovanovi svěřenci tak dokázali jako teprve třetí tým historie obhájit vítězství v Conquistě a v příštím ročníku se mohou stát prvním týmem, který by završil conquistovský hattrick, jenže adeptů na vítězství bude i příště mnoho a rozhodně to nebude mít jednoduché. Pohárek za vítězství v letošním roce mu už však nikdo nevezme.

Hodnocení manažerů
Marcovan (Banking Nižbor): Co k tomu napsat, už jsem psal komentář pod minulý článek... po vypadnutí s Marshallem, kdy jsem viděl, že ti mi mladí hráči, co hráli druhou půlku sezóny na něj už nemají, protože jsou už dost unavení, jsem se rozhodl postavit hlavně do útoku starší hráče, kteří už od půlky sezóny odpočívali... Sehranost padla na minimum, takže bylo jasné, že budu pod palbou... což jsem taky byl... no a doufal jsem, že ti mí zkušení hráči, když už se dostanou ke střele, tak něco dají... a i toto vyšlo... takže sice nespravedlivě, ale o to více radostně... A díky za tento skvělý turnaj, příští sezónu se budu snažit, abych na konci mohl zvolat: "Vítej zlatý hattricku... " :-DD

o 3. místo

AFC Ajax

2:0

Kobylí Kobylnice

Společně s finálovým duelem se odehrála i bitva o třetí místo mezi poraženými semifinalisty a zároveň novými mistry svých zemí - nizozemský Ajax bojoval s irskou Kobylnicí. Ani jeden z týmů na rozdíl od finalistů letos v mezinárodních pohárech neprošel dál než do osmifinále, nicméně i to nakonec mohl být jeden z důvodů, proč se dokázali probojovat v Conquistě tak daleko, přičemž dokázali vyřadit velice silné týmy. I v zápase o třetí místo bylo stále o co hrát - kromě toho, že se třetí tým už navždy zapíše do síně slávy se hrálo i o 5 miliónů Bk, což je rozdíl mezi cenou za třetí a čtvrté místo. Kdo se tedy nakonec radoval z bronzové medaile?

Trochu paradoxně přišlo na tento zápas asi o 13 tisíc více lidí, než na finále. Otázku, proč tomu tak bylo, raději přenecháme sociologům a budeme se věnovat samotnému zápasu. Ani jeden z týmů se neuchýlil k nějaké extrémní formaci, Ajax nastoupil v rozestavení 3-5-2 s útoky vedenými především po pravé straně, Kobylnice zase zvolila 3-4-3 a snažila se spíše probíjet středem, což se ukázalo být trochu problematické, protože Ajax měl střed hřiště opravdu zahuštěný a Iry stálo hodně sil dosat se přes soupeřovy záložníky k nějaké šanci. To se projevilo ihned po začátku utkání, kdy hráči Ajaxu dvakrát vystihli rozehrávku Kobylnice, pro kterou to mělo vždy fatální následky. V šesté minutě O´Shea zastavil rozběhnutého soupeře těsně před pokutovým územím a z nařízeného přímého kopu se trefil Daniele Bruni, o tři minuty později pak soupeře zastavoval za cenu faulu O´Dowd, jenže tentokrát už ve vápně. Z nařízené penalty se pak trefil Houwing a Ajax vedl po deseti minutách 2:0. Po těchto gólech už se hra Kobylnice trochu zklidnila a její hráči si začali dávat větší pozor na to, kam a jak přihrávají. Následkem toho už sice Irové nemuseli čelit nebezpečným průnikům soupeře po vlastních chybách, ale zároveň se ani příliš nedostávali do útoku, na hráčích Ajaxu pak bylo vidět, že za daného stavu nemají potřebu se nikam hnát, a tak se do konce poločasu nic zajímavého nestalo. To se však nelíbilo ani jednomu manažerovi, a tak do druhé půle oba celky nastoupily velmi útočně - Irové proto, že jim nic jiného nezbývalo, Nizozemci se zase řídili heslem, že nejlepší obranou je útok. Výsledkem toho bylo několik zajímavých příležitostí, které však nakonec všechny skončily buď v náručí brankářů, nebo mimo bránu. Ajaxu to nevadilo, ale hráči Kobylnice začínali být s postupujícím časem čím dál tím víc nervózní a také se jim čím dál tím víc přestávalo všechno dařit. Vrchol jejich frustrace pak nastal v 83. minutě, kdy O´Dowd po odpískání kopl míč do pomezního rozhodčího a dostal za to červenou kartu. Bronzovou medaili tak získal Ajax, na Kobylnici zbyly jen pověstné brambory.

Hodnocení manažerů
Veninho (AFC Ajax): Poslední zápas v turnaji jsem chtěl samozřejmě vyhrát a spravit si tak chuť po vyřazení v semifinále, leč zaslouženém.. Vstpu do utkání proti Tonnymu vyšel parádně a po úvodní desetimminutovce byl stav 2:0, který vydržel až do konce.. Gratuluji Marcovanovi k titulu..:)

Tonny (Kobylí Kobylnice): Tak trochu zklamání. Kdyby mi někdo před turnajem řekl, že skončím čtvrtý, tak mu odpovím, že sní. Ale prohrát s pozdějším vítězem dvakrát 0-1 a pak v boji o třetí místo 0:2 a skončit těsně pod bednou, to zamrzí.
Veninhovi ale sportovně gratuluji, nedá se nic dělat lepší byl.

Výhry

1.místo	45 000 000	Banking Nižbor
2.místo	25 000 000	Marshall Islands CICM
3.místo	15 000 000	AFC Ajax
4.místo	10 000 000	Kobylí Kobylnice
Vítěz základní skupiny	2 000 000	AFC Ajax
	2 000 000	FC Hirohito
	2 000 000	FC Brusiči Liboc
	2 000 000	Tehlike Turkyie club Koudy FC
	2 000 000	O.C. Relax
	2 000 000	FC Kralupy nad Vltavou
	2 000 000	Banking Nižbor
	2 000 000	FC Blaugranas
Druhý základní skupiny	1 200 000	Legendary Rochlov Club
	1 200 000	FC Rubin
	1 200 000	Suchari
	1 200 000	FC Internazionale Killarney
	1 200 000	Marshall Islands CICM
	1 200 000	Nikolcice Punkers
	1 200 000	Awrick City
	1 200 000	FC Mosquitoes of Leningrad
Třetí základní skupiny	800 000	FC Atény
	800 000	BoHoBo
	800 000	Fc GrondHill
	800 000	Rio de Janeiro
	800 000	Kobylí Kobylnice
	800 000	REAL ESCÉNICAS BOGOTÁ
	800 000	TJ Legea Chvalčov
	800 000	FC Baník Ostrava
Čtvrtý základní skupiny	500 000	FC Kingoši
	500 000	MGK Vincitore da Trutnov
	500 000	Herci
	500 000	AC Replacement Sicilia di Siracusa
	500 000	Kessben FC
	500 000	FC MEDION
	500 000	Midleton FC
	500 000	AC Válcovny Mimoň
Bogomírova kopačka	2 000 000	Angel Norberto Valdivia ( Banking Nižbor)
Bogomírova rukavice	2 000 000	Mariusz Skrzypiec ( Banking Nižbor)
Cena Fair-play - karty	1 500 000	AC Replacement Sicilia di Siracusa
Cena Fair-play - fauly	1 500 000	FC Sporting Mladá Boleslav
Tým nejlepších kanonýrů	3 000 000	Banking Nižbor
Tým nejlepších gólmanů	3 000 000	FC Kralupy nad Vltavou

Závěr

Tak a pro letošní ročník to je všechno. Dnes večer začnu chystat web pro příští 22. ročník, takže pokud někoho zajímají ještě některé informace, tak má jen pár hodin na jejich zkouknutí. První novinky ohledně tohoto turnaje by mohly být od nového ročníku. ;) Ovšem toto nechci slibovat, protože se pořád vše testuje a odstraňují nedostatky. Pořád hledáme další pomocníky, v turnaji by mělo být mnoho novinek, které posunou turnaj ještě více k dokonalosti a rád bych, kdyby vycházely dál články. Sám bohužel vše nestihnu tvořit, takže by se hodili ještě alespoň dva manažeři, kteří by pomáhali psát články. Navíc jsou prázdniny a Pítrs a Kentucky si dává příští ročník pauzu, takže by se ta výpomoc velmi hodila, aby něco dál vycházelo. Kdyby někdo o tom uvažoval, tak dejte vědět do pošty, díky. ;)

Na článku se podíleli ...

Bobinho

JanKo