Znáte ten pocit, když se přihlásíte na Brejk a dychtíte po výsledku vašeho zápasu. Otevřete si report a jen zíráte. V lepším případě se z vás linou slova jako "To si ze mě robí p***l", "A to má být zase co?", "Já se na to můžu...", případně jen krátké "Co?" "Jak to?". 

V zápase dominujete, soupeře přejedete, přestřílíte, ale vítězství z toho není. A co více, mnohdy z toho není ani remíza, jelikož soupeř využil svou jedinou střelu v zápase, kdežto vy ani jednu z dvaceti. Případně i vyrovnaný zápas, střely 6:6 na bránu, výsledek 0:5 pro soupeře.

V takových chvílích člověk přemýšlí zda si na něm někdo nezasedl, ale kdo? Jeden by tu byl. Jeden je tu stále, jeden se tu motá kolem všech manažerů. Někteří se jej bojí více než svých soupeřů, páč on jediný je dokáže porazit. Některé i porážet pravidelně. Někteří ho dokonce vzývají, aby jim pomohl k úspěchu. Jeden jim všem vládne - RANDOM.

Mocný pán na Brejku. Jeho vliv je široký - příchod dorostu, návštěvnost a nejvíce v samotných zápasech. Dodává to potřebné kouzlo brejku - bez něj by to bylá čistá matematika. Vždyť dokážete si představit hru "Člověče, nezlob se" bez hodu kostkou a dopředu byste věděli komu co kdy padne? Nebo hry na hrdiny, kde by slabý neměl nikdy šanci porazit silného? Tak i zde si Brejk nejde představit bez Randomu. Koho by bavilo ho hrát, kdyby dopředu věděl, že neexistuje vůbec žádná šance vyhrát a dopředu by věděl, že je v lize nejslabší a bude poslední? Nikoho.

??? Soutěž ???

Ale zpátky k hlavnímu důvodu tohoto krátkého článku. Již nějakou dobu si hraju s myšlenkou najít ten největší, nejšílenější čin pana Randoma. Posledním impulzem pro sepsání článku byl středeční zápas v 2. lize v USA, kdy manažer přestřílel svého soupeře 28:1 a přesto prohrál 0:1. Kdo tedy má své zkušenosti s Randomem, ať už negativní či pozitivní, nechť se s námi o ně podělí. Stačí do diskuze přidat odkaz na daný zápas/y. Bude-li nabídka široká, můžeme vyhlásit soutěž a najít tu pomyslnou třešničku na dortu. Třeba ta třešnička zkysla právě Tobě.