Copa Banana - po druhé to vyšlo
|
Druhý ročník revolučního turnaje Copa Banan skončil. Odehrálo se celkem 136 zápasů, ve kterých padlo 453 branek (tj. o 44 méně než loni). Hranice 500 je tak stále nepokořena. Letošní turnaj byl nadupanější než předchozí, a i proto byly šance na její překonání menší. Je za námi další krok pro vývoj samotného turnaje a myslím, že spokojenost všech účastníků s organizací turnaje jen vypovídá o faktu, že se nám daří. Jak už bylo minule zmíněno, 3. ročník projde menší změnou, a to ve smyslu registrace hráčů do turnaje (viz pravidla).
Děkujeme všem za účast a především gratulujeme vítězi a držiteli poháru Marku Řeháčkovi, který po loňské finálové účasti konečně dosáhl na vrchol a stal se "legendou". Jaký vlastně byl uplynulý ročník? Jak se k němu staví všichni zúčastnění a jaké vlastně bylo finále? Rozbory, výsledky, kompletní statistiky... to vše a víc vám přináší dnešní vydání magazínu turnaje Copa Banana! FINÁLE Brazílie je známa tím, že tu lidé milují fotbal a ikdyž mezi finalisty není domácí klub, dostavily se na stadión v Riu houfy brazilských fanoušků. O bouřlivou až elektrizující atmosféru se nejvíce postaraly oba tábory finalistů. Stáli proti sobě titání Oceánie. Argentinu zastupující hráči San Lorenza v čele s manažerem SCREAMem a urugvajský tým Rocha FC, se kterým Marek Řeháček už loni bojoval o turnajovou trofej. Stává se tradicí, že před tak vrcholným utkáním je publikum pobaveno hudební show. Už tak výbornou atmosféru podrthlo vystoupení Manu Chaa, který roztančil publikum, ozařované obřími rekflektory střídající spektrum barev. Každý chtěl mít fotografii z této uchvatné akce a tak do rytmu hudby cvakaly fotoaparáty fanoušků. Po té, co utichla hudba, se čestného výkopu ujala Miss Brasil 2012 Grabriela Marku. Rozhodčí foukl do píšťalky a zahájil utkání. Už po pár minutách hry zaskočili hráči San Lorenza svého soupeře, když se po pravé straně prosmýkl Fabricio Lorenzetti a prostřelil brankáře Roberta Miguela Corderu - 1:0. Najednou jakoby argentinští hráči byli spokojeni s výsledkem, tak v úsilí polevili a urugvajský tým začal pomalu ale jistě na hřišti dominovat. Svěřenci Marka Řeháčka měli častěji míč na svých kopačkách a i vyhrávali většinu soubojů. Tlak sílil a obrana červenomodrých nestíhala a musela si často dopomáhat fauly. Po jednom takovém byla odpískána penalta a nejlepší střelec turnaje Cecilio Madinabey srovnal ve 22. minutě skóre - 1:1. Tým Rocha FC po celý turnaj sklízí se svou výbornou ofenzivní stránkou jen úspěchy a finálový zápas nebyl výjimkou. Ještě před odchodem do kabin dokázal Carlos Verda zvrátit výsledek na stranu Urugvajců, když po střele Victora Miguela Joseita dorazil míč za záda Maximiliana Albila - 1:2. Diváci i ve druhé půli hnali své fotbalové idoly do útoku. Hlavně ti z tábora San Lorenza, bohužel iniciativa byla stále větší na straně hráčů z Rochy. A již brzo to přineslo své ovoce. Opět penaltový faul, jehož exekutorem byl tentokrát Roberto Oscar Carrillio. Střelou k tyči nedal gólmanovi šanci - 1:3. Jelikož hra San Lorenza nevykazovala vysokou úroveň, byl pro většinu výsledek už jistý. Argentincům došel brzo dech a Carrillio svým druhým gólem v zápase, podrtrhl jednoznačné vítězství urguvajského mužstva. V 75. minutě prošel obranou jako nůž máslem a lehce překonal Albila, který následně jak znechuceně mávl rukou nad výkonem spoluhráčů - 1:4. Hráči Rochy si vzali jasné ponaučení z loňského finále, kdy je deklasoval italský soupeř Squadra Millionaires a tyto hořké zkušenosti využili proti San Lorenzu. Zaslouženě si tak po zápase šli pro pohár vítězů turnaje Copa Banana a slavnostně jej zdvihli nad hlavu. Potlesk na otevřené scéně si vysloužili i od fanoušků soupeře, kteří tak dokázali ocenit sílu Řeháčkova týmu. GRATULUJEME! Nikdo z odborné veřejnosti neočekával tak suverénní vítězství urugvajského klubu v tomto finále, ale největší zásluhy na tom nese útočné duo Carrillio - Madinabey, které v celém turnaji nastřílelo úctyhodných 53 branek. Nesmíme opomenout i brankářskou dvojici Nistor Columna a Roberto Miguel Cordero, kteří dohromady inkasovali pouze 5 gólů a udrželi 12x čisté konto. Opravdu značka nejvyšší kvality, i proto má tento tým největší zastoupení v turnajové jedenáctce. SCREAM: Finále pro San Lorenzo začalo parádně, už ve 4 min. jsme vstřelili gól, ale to bylo asi ten den vše z naší strany. Soupeř projevil jasně svoje kvality a čtyřmi góly popravil náš tým. Trochu nás mrzí 2 penalty, protože jsme nebyli ve faulech o nic horší než soupeř, ale to k tomu patří a třeba to bude příště obráceně. Márovi samozřejmě velká Gratulace k Pohárku, když dokázal vyhrát tento skvělý turnaj a snad někdy zase změříme Oceánské síly :). Bc. Marek Řeháček: V klubu panuje neskutečná radost ze zisku poháru pro vítěze, chlapi dřeli počas celého turnaje do poslední kapky potu a za vedení mohu jen říci, že jsem nesmírně šťastný za to, že se generaci okolo Madinabeye, Carrillia, Columny a dalsich podařilo získat titul jednoho z nejprestižnějších turnajů Brejku současnosti. Závěrem bych chtěl pogratulovat svému finálovému soupeři, SCREAMovi a jeho San Lorenzu, k vykonům, kterým se prezentovali v Copa Bananě, a podíleli se tak nemalou měrou na úžasné atmosféře a kvalitě turnaje. O 3. MÍSTO Nungua Honkies CF vs. Rio de Janeiro.  3:0Oba poražení semifinalisté chtěli symbolický bronz získat na svou stranu. Ghanský tým Nungua Honkies těžce nesl těsnou prohru v semifinále proti San Lorenzu a do tohoto utkání vstupoval jako mírný favorit. Mužstvo Ria de Janeira trpí nedostatkem energie a to se bohužel projevilo i tentokrát. Od úvodního hvizdu byl na hřišti v podstatě jen jeden tým a bylo otázkou času, kdy Rio inkasuje první branku. Ta přišla ve 27. minutě z kopačky Isaaca Rattina, který střelou ze střední vzdálenosti zaskočil nepřipraveného Clavise Figueireda Carreiru, pro kterého to bylo první utkání v turnaji Copa Banana. Premiéra mu rozhodně nevyšla na jedničku, ale lze říct, že ho v tom řádně vykoupali vlastní spoluhráči. Do přestávky se skóre už nezměnilo a stále tu byla naděje pro brazilské hráče, že by mohli ghanského soupeře překvapit. Úvodem druhého poločasu všem brazilským nadějí odzvonilo. Will Kingsley dvěma góly rozjásal fanoušky Honkies a rozhodl tak utkání ve prospěch svého týmu. O bronzu bylo jasno, ale ghanská ofenzíva chtěla Brazilcům uštědřit ještě pár pěkný políčků. Už tak silně pokořená defenzíva Ria, ale nedopustila větší ostudě. I přesto, že od 55. minuty hrála v oslabení, když juniorský reprezentant Portugalska Óscar Carvalho obdržel od rozhodčího druhou žlutou a musel se pakovat do sprch. Svěřencům Georgia Gira se sice podařilo již neinkasovat, ale bohužel nedokázali z těch mála šancí proměnit ani jedinou. Kennedy cz: Já jsem s výkony mužstva spokojený. Třetí místo je moc pěkný. Na druhou stranu, mohlo to být ještě lepší. Mít trošku štěstí v semifinále, tak mohlo být finále. Ale i tak je třetí místo celkem úspěch. Georgio Giro: Dostat se až do semifinále považuji za úspěch. Počítal jsem s podobným umístěním jako v minulém ročníku. Do zápasu o bronz jsme šli jako outsideři a proto se čtvrtým místem převažuje spokojenost. Zápas jsme rozhodně nevypustili, ikdyž výběr hráčů tomu může napovídat. Byla tu velká motivace vyhrát, ale bohužel kvality současného týmu nejsou na takové úrovni, jak by bylo potřeba. O 5. MÍSTO Heartland F.C. vs. Stella Artois vs Guinness  0:5Zcela dominantní postavení mělo mužstvo Stelly v zápase o konečné 5. místo. Na svého nigerijského soupeře vlétli australští hráči od prvních minut jako roj sršňů. Ikdyž Bílkova hra na jednoho útočníka nenese v reálu úspěchy, zde R.a.l.fovi tato volba přinesla další snadné vítězství. Velký vliv na tom má kvalitní záloha, která svou kombinační hrou vymazala hráče Heartlandu ze hřiště. V první půli se blýskl dvěma góly James Hawkins, který byl po přestávce vyměněn za Law Mlougiye. Ten svého kolegu překonal hattrickem. Debakl, jenž si hráči Heartlandu odváží domů, si budou ještě hodně dlouho pamatovat. Prihy: Tajným cílem bylo postoupit ze skupiny, což se podařilo. Zbytek už byl nadstavba, takže s celkovým šestým místem velká spokojenost, ale ten poslední zápas o konečné pořadí si určitě za rámeček nedám. Poklona do Austrálie týmu "Pivsonů". Jinak parádní organizace a komunikace, takže velký dík pořadatelům odvedli skvělou práci. R.a.l.f: Hodnocení je takové 50:50. Na jednu stranu jsem si o místo pohoršil a klesnul na 5. pozici, oproti prvnímu ročníku, na druhou stranu se to dá brát jako úspěch, vzhledem k tomu s jakým kádrem jsem po většinu turnaje nastupoval. Mladší hráči zahráli výborně, takže jim dám důveru i v dalším ročníku, kde budou již nová pravidla. O 7. MÍSTO Football Club Bulldogs Prague vs. Seattle Sounders FC  5:0Stejným výsledkem skončilo i utkání o 7. místo. V něm si tým Bulldogs Prague snadno poradil s hráči Seattlu. Manažer kostarického týmu těžce nesl zklamání, že jeho klub nakonec hraje pouze o 7. příčku. I přesto vše nasadil do zápasu kvalitní výběr, který až překvapivě snadno přehrál soupeře z USA. Očekával se od amerického týmu větší vzdor, ale už po prvním poločase mužstvo Romixe prohrávalo o dvě branky a takový rozdíl se proti silnému celku těžko dotahuje. Navíc po přestávce vyslal Jitrnice George na hřiště čerstvé síly a ty zlomily vaz Seattlu úplně. Další tři branky během pár minut rozhodly o vítězi zápasu poslední dvojice týmů z první osmičky. Jitrnice George: Abych se přiznal tak se spokojeností svého mužstva v turnaji jsem jako na houpačce. Ostatně jak samotné výkony mužstva. Základní skupinu jsme prošli hodně slušně a i právě tímto přičiněním jsem v pozdější části turnaje očekával od týmu více. V Osmifinálové skupině jsme určitě měli šanci i skupinu vyhrát, ale nevyšli nám některé zápasy, a proto jsme obsadili až 3. místo. Do čtvrtfinále jsme dostali jednoho z největších favoritů turnaje a i když jsme do dvojzápasu nešli bez nadějí, tak jsme si byli vědomi ohromnou silou soupeře. I tak si ale myslím, že dostat 2x 5:0 bylo otřesné a trochu nespravedlivé, ale plně to dokládá sílu protivníka. Souboje o umístění jsme už brali s rezervou. Za učast v turnaji mockrát děkuji a doufám, že ještě budu mít někdy šanci se vrátit :-). Romix: ... O 9. MÍSTO Jusque United vs. Vencedores da Bahia F.C.  0:2Velkým překvapením je účast paragvajského mužstva Jusque United v tzv. finále B, resp. v zápase o konečné 9. místo. Z pozice outsidera se dokázali hráči probojovat až k tomuto utkání, kde měli za cíl zaskočit dalšího brazilského soupeře v cestě. Jenže Vencedores chtěli také vyhrát a na svého soka nastoupili vy velkém stylu. Avšak i přes vysokou převahu na hřišti nedokázali hráči překonat výborně chytajícího Freddyho Josi Reyese. Trenér tomassi byl tak nucen v průběhu utkání změnit ofenzivní taktiku, ale celou hodinu utkání se jeho svěřenci trápili s neúspěšným zakončením. Až v 65. minutě Silvano Schiaffino dokázal překonat paragvajského gólmana a uklidnil nejen své spoluhráče, ale hlavně vedení klubu. Jen o pár minut později byla situace pro brazilský celek ještě radostnější, když Alberto Eslava svou 9. brankou v turnaji změnil skóre na konečných 2:0. Tým Vencedores tak dokázal uhájit svou čest. Na druhé straně si jeho rival zaslouží pochvalu za výborný finiš v závěru turnaje a konečné 10. místo může považovat za velký úspěch. Cort: ... tomassi: Cíle byli minimální a konečné 9. místo je z mého pohledu celkem slušné. Zpětně vidím, že byla šance i na postup ze skupiny a lepší výsledek, ale jsem spokojený i s tímto umístěním. Těším se na další ročník. O 11. MÍSTO A.A. Ponte Preta vs. Gremio de Porto Alegre  2:1 ppBoj o 11. místo proti sobě postavil brazilské prvoligové týmy Ponte Preta a Gremia. Souboj dlouholetých rivalů byl od první minut naplněn motivací obou jedenáctek. Silná rivalita byla znát nejen v hledišti, ale samozřejmě i na hřišti. Tvrdé souboje, tahanice a strkanice o míč, využití každého okamžiku k vyprovokování soupeře. I to byly znaky tohoto duelu. Lepší herní projev ukazovali hráči Gremia, kteří drželi jednobrankovou výhodu od 26. minuty, díky Romulo Densovi. Hra byla často přerušována pro nesčetné množství faulů. Rozhodčí v tomto zápase udělil 5 karetních trestů, jen díky jeho schovívavosti nebyl z nich žádný červený. Oba trenéři posílili ofenzívu, ale změna skóre nepřicházela. Už to vypadalo, že 11. místo ukořistí mužstvo Gremia, ale po chybě ve středu hřiště se k míči dostal Emmanuel Zetterberg a v 76. minutě překvapil jak obranu, tak i samotného brankáře Marka Lanes a bylo vyrovnáno. Vzápětí mohl strhnout vedení na svou stranu Wayne Scheringham ale z jasné pozice bránu přestřelil. Šlo se tedy do prodloužení a v něm byla znát únava hráčů na obou stranách. Hráči Ponte Preta měli ale větší snahu rozhodnout utkání ještě před penaltovým rozstřelem a ve 111. minutě se jim to podařilo. To opět zazářil Zetterberg, když byl v pravou chvíli na správném místě. Po závaru ve vápně soupeře se dostal k míči a nekompromisní střelou zavěsil. Vítězství a 11. příčka tak patří hráčům Ponte Prety. Tým Gremio, které má nakročeno k ligovému titulu Brazílie, zde na turnaji nepředvedlo nic ze svého půbavu a lze označit konečné 12. místo za ostudné. medal: Na Copa Banana jsme neudělali ostudu, ani nevynikli. Takže s 11. místem, dá se říct, že je spokojenost. Hlavně ten poslední zápas s Gremiem 2:1 nás potěšil :). player: ... O 13. MÍSTO FK Manaus vs. Fc Bolgatanga B  0:2Dalším brazilským zklamáním je vystoupení mužstva FK Manaus na turnaji. Špatné výsledky odsoudili tento tým k utkání o konečné 13. misto, ve kterém se jeho vyzyvatelem stal ghanský tým Bolgatangy. Ikdyž v utkání měli Brazilci více ze hry, proměnit gólové šance se jim nedařilo. Smůlu podtrhl i neúspěšný pokutový kop v úvodu utkání, když Lirodioua Pozziho vychytal Ricardo Carlos Gaztambide. Co nešlo na jedné straně, fungovalo na druhé. Ramoncito Diego dvěma brankami v první půli rozhodl o výsledku zápasu a jelikož v té druhé se nic nezměnilo, 13. pozice patří hráčům z Ghany. Renek wolf: ... Pavel Lengál: Po mém neúspěchu v základní skupině, kde jsem skončil až na 3. místě, jsem začal vypouštět zápasy. Přišlo mi zbytečný plýtvat EC. Ale pak nastala situace, kdy jsem mohl hrát až o poslední místo. Tak jsem začal zápasy hrát zase na normál a nakonec jsem to dotáhl na 13. místo, za který mužu být rád. Takže z výkonem týmu jsem na 50 procent spokojen. Takže příští rok top 8. O 15. MÍSTO FC SCHRANZ BRODCE B vs. Incheon Runners  2:1Zápas nejhorších týmů? I tak lze označit utkání o konečné 15. místo, ikdyž zní krutě. Oba soupeři prošli těžkou školou v tomto turnaji, ale na druhou stranu mohou získané zkušenosti využít v dalších sezónách. Hráči SCHRANZu a Incheonu se na turnaji setkali již v základní skupině, kde oba zápasy skončily remízou. Do třetice všeho dobrého, řekli si jistě hráči nigerijského klubu a už ve 3. minutě vsítili první branku utkání. Vedení jim vydrželo víc jak hodinu, to totiž v 66. minutě srovnal Howang Ig a opět to vypadalo na nerozhodný výsledek v základní hrací době. Ačkoliv se zdálo, že více ze hry mají Korejci, djfreak postavil taktiku na protiútocích po křídlech. Neslo to svůj úspěch, neboť v 73. minutě Sean Benitson svou druhou brankou opět poslal SCHRANZ do vedení. Tento gól byl nakonec vítězný a zachránil tak svůj tým od potupného posledního místa v turnaji. djfreak: ... Kentucky Jack: Turnaj hodnotím víceméně pozitivně. Výsledky byly takové, jaké byly, na víc nebylo. JEDENÁCTKA TURNAJEVybrat jedenáctku turnaje není vždy jednoduché a ani tentokrát to nebyla snadná volba. Nejvyšší měrnou hodnotou byly samotné výkony v zápasech. Minimem je polovina odehraných utkání, což jsou po základní části tři celé zápasy. U brankářu se bral v potaz nejen počet zákroků ku inkasovaným gólům, ale i další kritéria, jako například počet čistých kont, chycený pokutový kop a obranné vlastnosti. Podobné je to i u ostatních pozic. Obránci a záložníci byli vybráni podle soubojů o míč, střelecké aktivitě a vlivu faulů na konečný výsledek. Někteří útočníci byli zařazeni mezi ofenzivní záložníky, či chcete-li podhrotové hráče, pokud svou roli zvládli opravdu natolik dobře, že si zaslouží být mezi hvězdnou jedenáctkou. U útočníků rozhodl nejen jejich gólový apetit, ale i úspěšnost v prosazování v soupeřově obranném pásmu.
Tým Rochy FC se mohl spolehnout na dvojici výborných brankářů. Každý z nich odchytal polovinu turnaje se stejným podílem na inkasovaných brankách i v počtu čistých kont. Ale jen jeden z nich mohl chytat ve finále a tím se stal Roberto Miguel Cordero. Ve finále neměl sice tolik práce a když inkasoval, ztratil tak první pozici ve statistikách brankářů, ale svým výkonem opět dopomohl k dalšímu vítězství, které navíc znamenalo triumf v turnaji. Velkou oporou v obraně mužstva Nungua Honkies je zajisté Yooku Sadicki, který osobitým přístupem ke hře patřil mezi nejlepší obránce turnaje. I přes své kvality ho jeho trenér nenasavoval do základu tak často, jak by si asi on sám přál. Své místo v jedenáctce turnaje si za svědomitou pracovitost v defenzívě zaslouží. Po celý turnaj se mohl urugvajský tým Rocha FC pyšnit nejlepší obranou. Největší zásluhu na tom má dvojice Josi Saturnino Zofario a Iselin Crodo. Čisté zákroky, přesné přihrávky a silný pressing, to jsou hlavní přednosti těchto hráčů. Na levé straně obrany se mohl manažer klubu ze San Lorenza spolehnout na Jorge San Cacerese. Argentinský obránce svými výkony patřil vždy mezi nejlepší hráče na hřišti. Ačkoliv není nejvyšším, vítězil i v hlavičkových soubojích a při standartních situací byl velmi platným hráčem. Silnou stránkou Ria de Janeira byla v turnaji postranní hra. V play-off zařázil 25letý reprezentant Brazílie Rogirio Figueiredo Andreade, který svými stabilními výkony patří mezi nejlepší jedenáctku turnaje. Důvěru si získal obětavou hrou v zápasech i přesnými přihrávkami, díky nimž několikrát slavil asistenci na vstřelených gólech. Střed zálohy byl doménou Pedra Junca ze San Lorenza. V těžké osmifinálové skupině se předváděl v tom nejlepším světle a ve vyřazovacích bojích podtrhl tento trend. Jako klíčový hráč zálohy argentinského týmu svou roli plnil na výbornou. Jeho statistiky trochu kazí zisk tří žlutých karet, za který může děkovat své prchlivé povaze. Podhrotový hráč Rochy Victor Miguel Joseito zvládal plnit svou roli do puntíku. Doplňoval už tak silnou útočnou dvojici, tak i sám několikrát vyslal míč na bránu soupeře. K jeho smůle žádná neskončila za zády brankáře, ale to nic nezměnilo na zařazení do turnajové jedenáctky. Na levé straně zálohy úřadoval další jeho spoluhráč Enmanuel Calto. Nejen urugvajskému trenérovi dělal v průběhu turnaje radost, ale samozřejmě i klubovým fanouškům. Ve finálovém zápase patřil k výrazným tahounům mužstva a soupeře z Argentiny dováděl často ke vzteku. Už to bude ohraná písnička, ale je to tak. Takový útok neměl nikdo jiný na turnaji. Duo Roberto Oscar Carrillio a Ceciliio Madinabey společně nastřílelo soupeřům neuvěřitelných 53 branek a značnou měrou mělo tak podíl na konečném triumfu. STATISTIKY A TABULKYNa webových stránkách turnaje můžete najít statistické údaje po právě skončeném 2. ročníku turnaje. Zde v článku se na ně podíváme ale podrobněji. Nejdříve ty, které se týkají jednotlivých hráčů.Král střelců Nejlepším střelcem turnaje se stal urugvajský útočník Cecilio Madinabey, jenž hrál ve všech zápasech turnaje a nastřílel neuvěřitelných 29 branek. Jeho spoluhráč Roberto Oscar Carrillio mu byl na blízku nejen na hřišti, ale i ve statistikách. Absence ve dvou utkáních možná měla vliv na to, kdo z nich ukořistí střeleckou korunu. Na třetí příčce se umístil Jesus Chitzoff ze San Lorenza, který vstřelil 19 branek v 17ti utkáních. Celkem se na turnaji rozvlnila siť 453krát (v minulém ročníku padlo 497 gólů).
Brankářská jednička Po nejlepším střelci má tým Rochy dalšího krále, a to mezi brankáři. Dalo by se říct, že hned dva. Nistor Columna sice nenastoupil do finále, ale odměnou mu je první místo v brankářských statistikách. Jeho kolega Roberto Miguel Cordero díky brance ve finále končí na druhém místě. Třetí získal ghanský Enoch Mumuni z Nungua Honkies.
Karty Jak všichni víme, tak fotbal není jen vstřelených gólech, ale i o předvedené hře... někdy bohužel až přehnaně tvrdé. Po té do hry zasahuje ruka rozhodčího, jenž vytasí buď žlutou a nebo dokonce červenou kartu. Ukažme si "žebříček" držitelů karetních trestů.
Střelba hráčů V této tabulce bych chtěl poukázat na střeleckou potenci jednotlivých hráčů. Můžete vidět kolik střel šlo na bránu a kolik mimo a jak moc byli střelci úspěšní. V počtu gólů nejsou započítány pokutové kopy.
Penalty Pro penalty nebo chcete-li pokutové kopy tu máme vlastní kategorii. Zde vidíte úspěšné a neúspěšné exekutory. Celkem bylo odpískáno 62 faulů ve vápně (loni 67). Když se odpíská faul před bránou je to velká výzva i pro každého brankáře, zda tým podrží a nebo bude bezmocně hledět na rozvlněnou síť. Ze všech pokusů jich byla chycena třetina, což je vysoký počet a špatná známka pro střelce. Je otázkou, zda na to má vliv novinka letošní sezóny, kdy si manažeři mohou určovat, který hráč půjde kopnout penaltu.
TÝMOVÉ STATISTIKY vypovídají taktéž o lecčems. Ať už se jedná o týmy samotné či o obecná turnajová čísla. Návštěvnost Na turnaji se odhrálo celkem 136 zápasů, které navštívilo 5 339 288 platících diváků, což je průměr 39 259 na jedno utkání. Oproti číslům z prvního ročníku je návštěvnost nižší pouze o 5 128 diváků. Nejvíce se chodilo na na Estadio Dr. Mario Sobrero, který je domovem týmu Rocha FC. Celkem zde zápasy vidělo 440 758 diváků (průměr 55 095). Absolutní rekord z prvního ročníku nebyl vyrovnán. Letošní nejvyšší návštěva byla 75 485 v odvetě semifinále mezi celky Rocha FC a Rio de Janeiro. Za zmíňku stojí, že první semifinálové střetnutí navštívilo v Riu 71 997 diváků.
Fauly Podobně jako u jednotlivých hráčů i zde máme souhrnou tabulku karetních trestů. Celkem bylo na turnaji rozdáno 230 žlutých a 18 červených karet ze 2 465 faulů. V prvním ročníku bylo po 2 270 faulech uděleno 183 žlutých a 15 červených karet.
Střelba Podívejme se na střeleckou úspěšnost všech klubů po odehraném turnaji. Nejsou zde započítány branky z pokutových kopů.
Rohové kopy Zajímá vás kolik rohových kopů bylo v turnaji odehráno a kdo jich kolik získal? Celkem bylo zahráváno 359 (loni 386) a v tabulce můžete vidět na jedné straně získané rohy a na druhé odpískané pro soupeře.
ROZHOVORV posledním vydání tohoto ročníku nesmí chybět ani rozhovor. Kadlík tentokrát vyzpovídal velezkušeného manažera, který kdysi působil ve španělské lize a po četných úspěších se rozhodl přestěhovat do brazilského pralesa. Mluvím o tomassim, který nyní vede mužstvo Vencedores da Bahia F.C.Kadlík: Ahoj tomassi. Na Brejku tě zná snad každý, kdo je tu pár let a něco si odmanažeroval, přesto i po tobě budu chtít krátké představení na úvod. tomassi: Ahoj, takže jmenuju se Tomáš, bydlím v severočeském městě Liberec. No a k obligátnímu představení: za měsíc oslavím třicetiny, pracuju jako instalatér. Do zálib bych zařadil ted už hlavně cyklistiku, hraji polozávodně futsal a občas si zahraju tenis nebo ricochet, víc zdraví nepovolí. Jsem dá se říct fanatik do anglických sitkomů. K: Anglické sitkomy... to zní slibně. Suchý, praštěný humor mě osobně taky velmi baví. Když už jsme tedy u toho, navštívil si už někdy Británii? t: Ne, v Británii jsem ještě nebyl, zůstalo jen u Britcomů :). Ale tak třeba se tam jednou vypravím se Slovanem za fotbalem. K: Dobrá, nyní přejdeme ke hře, která nás oba spojuje a jsme její součástí. Brejk hraješ už od úplného začátku a za svůj legendární španělský klub si během 20ti sezón stihl nasbírat více než čtyřicet pohárků. Otázka tedy zní - Jak si se vlastně dostal k Brejku a následně se stal uznávaným manažerem? t: O Brejku jsem se dozvěděl ze stránky o fotbalových manažerech kde psal hill o svém novém výtvoru. Hlavní tahák pro mě byl, že se začínalo od nuly a každý měl stejnou šanci se prosadit a proslavit svůj tým. No a postupně se z hraní Brejku stal návyk a je to jediná hra, která mě neomrzela, i když je to samozřejmě s nadšením rok od roku slabší jako u jakékoli jiné hry. A nevím jestli uznávaným manažerem, ale asi jsem jako jeden z prvních pochopil ekonomické záležitosti a díky tomu v zázemí, v hráčích a tím i v penězích získal nespornou výhodu oproti ostatním, co se těmto věcem nevěnovali. Jednu z hlavních rolí tehdy hrálo určitě i štěstí a více než kdy jindy vliv randomu. Skončit v rozřazovacím přeboru, kde to bylo díky stejné kvalitě týmů naprosto vyrovnané mimo pohárové pozice nebo dokonce mimo postup do první ligy, Ganador by se asi nedostal mezi smetánku tak rychle, nebo třeba vůbec. K: Brejk samozřejmě omrzuje a sám můžu potvrdit, že už to není jako na začátku. Ať už počtem či aktivitou samotných manažerů. Nicméně je pořád naděje, že se Brejk vzchopí a třeba i navýší počet manažerů, což je teď asi nejduležitější věc. Nicméně by to chtělo i novinky. Jaké by si tady nejraději uvítal ty? t: U nás co to hrajeme několik let nejde ani tak o stagnaci hry, jako spíš ztrátu motivace, stereotyp. Co se týče novinek, uvítal bych nějaké úpravy u dorostenců (možnost úpravy pár desítek skilů před příchodem, postu atd... samozřejmě za prachy), přechod končících hráčů do trenérské funkce, ustanovení nějaké skupiny manažerů na kontrolu přestupů a tím možnost povolení přímých přestupů. Není lehké něco vymyslet. Jinak Brejk šel od konce nordiska na Brejku a povýšení Marcovana mezi adminy rozhodně nahoru a úroveň hry v tomto směru určitě stoupá, v začátcích se nám o funkcích, co jsou dnes ani nesnilo :). K: Pojďme si něco říct o tvém současném manažerování. V Brazílii letos pobýváš devátou sezónu a při pohledu na Síň slávy je vidět, že tvůj tým je každou sezónou lepší a postupně stoupá tabulkou. Co se týče tvého B-týmu v Polsku, tam je to spíš naopak. Jaké si tedy dáváš cíle do budoucnosti? t: V Brazílii je cílem samozřejmě stát se místní jedničkou, chtěl bych tak do šesti sezon získat titul. Zatím je k tomu hodně moc daleko, ale uvidíme :). Krátkodobějším cílem je dostat se na třetí flek a tím do předkola OS, což se mohlo povést už letos nebýt prokaučovaného začátku ligy. Musím taky zapracovat na skautingu, který zatím dost flákám. V Polsku nejsou cíle žádné, tamějšímu týmu se vůbec nevěnuji, nějak mě to zatím nechytlo. Rušit ho nebudu, třeba se do jeho budování někdy pustím. K: Tak nechť se ti to podaří a jednou to Rio zdoláš :) Jdeme dále. Poslední tři sezóny vedeš s Georgiem Girem reprezentaci. Jaké máte s Brazílii plány do budoucna? t: Dostat Brazílii po dlouhé době na MS, s momentálním výběrem je to asi neuskutečnitelné, ale během pár sezon se snad situace ve výběru hráčů trochu zlepší, ať již díky dorostencům za sezonní cíle nebo i dorostencům za uspořádání letošního MS. Za což patří díky hlavně GG a saintovi .). Situace v Brazílii není dlouhodobě dobrá, TOP týmy nevytahují talenty z nižších lig, a proto nejsme jako země, ať v pohárech nebo v repre konkurence schopní. Je to škoda, týmy jako Manaus, Ponte Preta, Motači mají/měli potenciál vychovávat při troše snahy repre hráče a zvyšovat úroven ligy a Brazílie na Brejku celkově. Bohužel je tu také spousta týmů, co kašlou na základní věc. Jako je stavba přípravy dorostu, a proto ani těch talentovaných hráčů není v nižších ligách moc. Naneštěstí není moc šancí toto změnit, když dotyční manažeři nechtějí. K: Jako správný brazilec se taky účastníš prestižního turnaje Copa Banana. V základní skupině se ti příliš nedařilo a připsal sis třetí místo. V další části turnaje si vybojoval souboj o devátou příčku. Jak by si svoje účinkování a potažmo celý turnaj zhodnotil? t: V základní skupině byla škoda že jsem pokazil zápasy s nigerijským Heartlandem, vyhrát s ním aspoň zápas... asi jdu dál. V další fázi o umístění je už v podstatě jedno jestli budu 9. nebo 16., ale i tak jsem spokojený s dosavadními výsledky a nejhůře 10. místem. Turnaj je dle mě organizačně nejlepší na Brejku, články, web, odlišný systém. Jsem rád jeho součástí a asi nebudu hodně dlouho měnit .). K: Dobrá, to by bylo k rozhovoru všechno. Chtěl by si něco na závěr vzkázat ostatním manažerům? t: Pro evropské bez aktivního B-týmu, ať si založí tým v Brazílii a pomohou pozvednout Brazílii kam patří, pro brazilské hodně štěstí na talenty a jejich následné dobré naložení s nimi... a pro všechny, co nejméně oblíbeného randomu v zápasech :). Hillovi a Marcovanovi díky za úsilí a vylepšování našeho Brejku, jen tak dál .). K: Na úplný závěr si ale dáme ještě dotazník: Fotbal neboj hokej? t: Hokej jde kromě olympiády a MS mimo mně, takže jednoznačně fotbal. K: Sparta nebo Slavia? t: Nečekal bych, že to jako antisparťan někdy napíšu, ale momentálně mi je mnohem sympatičtější lavičkova Sparta. K: Evropa nebo Oceánie? t: Kvůli španělské minulosti dám Evropu, která má vyšší úroveň. K: Irsko nebo Polsko? t: Béčko mám v Polsku a tím je moje odpověď dána. Jinak v tom nevidím rozdíl. Rivalita za těch pět let jaksi vyprchala :). K: Články nebo Diskuze? t: Čtu průběžně obojí, ale radši mám články. K: Nordisk nebo MifakM? t: To je jako z bláta do louže, menší zlo je asi mifák .). K: Barrish nebo Remi? t: Každopádně Barrish. Remi má na můj vkus moc radikální vystupování :). K: Léto nebo zima? t: Přímo nesnáším zimu, tím spíš když trvá půl roku jako letos. K: Pivo nebo víno? t: Víno nepiju, takže rozhodně pivečko. K: Chlast nebo sex? t: Tvrdej chlast mi nedělá druhý den dobře, volím druhou možnost. ZÁVĚREMTřetí ročník odstartuje ve 3. víkendu následující sezóny, tj. po 3. ligovém kole. Všem účastníkům radím si znovu přečíst pravidla a připomínám, že hracími dny jsou sobota a neděle od 3. do 11. týdne dle brejkovského plánu sezóny (viz kalendář). Každý zúčastněný tým odehraje 17 zápasů podle herního systému.Již známe všechny účastníky Copa Banana '30 a pouze jeden z nich se může zařadit po bok týmům Squadra Millionaires a Rocha RC. Stane legendou a bude se pyšnit tímto jedinečným pohárkem ve své Síni slávy ;)  Všechny výsledky, tabulky a statistiky z druhé ročníku najdete v kategorii Historie, včetně historické tabulky turnaje. Své dotazy můžete psát sem pod článek nebo přímo do pošty Georgia Gira. |
Cecilio Madinabey
Silvano Schiaffino
Jesus Chitzoff
Lirodiou Pozii
Enoch Mumuni
Aris Nebegleras
Nistor Serrano
Emmanuel Zetterberg
Phil Thompson
Carlos Tó
Stefan Kooij
Alberto Eslava
Bonifác Hadáček
Josh Harris
Ekwutosi Agbetu
Football Club Bulldogs Prague
Jusque United
Incheon Runners|
|
Autor: Georgio Giro |