První půle sezóny se ovšem neodehrávala podle našich představ. Ihned z kraje jsme ztratili důležité body za dvě domácí remízy s týmy FC Videoplay Frýdek Místek a 1.FC TATRAN Poštorná. Přitom v obou těchto zápasech jsme byli herně lepším mužstvem. V zápase proti Frýdku Místku jsme dokázali hned šestkrát vystřelit na bránu, ovšem nakonec z toho byla pouze jediná branka, která nám na výhru nestačila. V zápase proti Poštorné jsme měli dokonce 60% držení míče. Ovšem co nám to bylo platné, když jsme prakticky nedokázali vystřelit na bránu. Na první místo jsme tak po prvním ligovém týdnu ztráceli už 4 body.

Další zaváhání se dostavilo v sedmém ligovém kole, kdy jsme těsně prohráli venkovní zápas proti Krnovu. Do 78. minuty drželo naše mužstvo bezbrankovou remízu. Ovšem pak si náš obránce Mauricio Serbio nepohlídal soupeřova útočníka Arnošta Kužela, který dobře mířenou střelou rozhodl celý zápas. Nutno ovšem dodat, že jsme v zápase nebyli lepším týmem a o prohru jsme si celý zápas doslova koledovali. O tom, že tento zápas patřil mezi naše nejhorší v celé sezóně se koneckonců můžete přesvědčit také v části týmových statistik. Touto porážkou se ztráta na první místo prohloubila už na 5 bodů.

Největší zděšení v našich řadách přišlo ve 12. ligovém kole. Na domácí půdě jsme měli přivítat dosud vedoucí tým celé soutěže a našeho největšího sezónního rivala - 1.FC U Hrachů. V případě našeho vítězství bychom se na soupeře bodově dotáhli. Ve vyrovnaném zápase nás ovšem "Hrachy" dokázaly porazit. Valdemar Pacanda ani Klement Raška nedokázali prostřelit skvěle chytajícího Hanuše Batelu. Přitom si naši borci dokázali připravit hned 4 vyložené šance. Po další kruté porážce se bodová ztráta prohloubila na 6 bodů.

Po šestnáctém ligovém kole už v boj o titul věřili jen ti nejoptimičtější fandové. Naše ztráta na prvního totiž narostla na neskutčných deset bodů! Ovšem tato situace náš tým dokázala jako zázrakem stmelit a od tohoto zápasu se začala situace obracet. Naše střelecká produktivita se rapidně zlepšila a jediné dvě kaňky druhé půle sezóny byly dvě remízy s týmy FC Videoplay Frýdek Místek a FC ZUBR Přerov.

Závěr celé sezóny byl nejdramatičtější. Ve 27. ligovém kole zavítalo naše mužstvo na stadion Hrachů. Cíl byl jasný - oplatit soupeři domácí porážku a snížit jejich náskok na jeden jediný bod. Stanovený cíl se začal naplňovat od 14. minuty, kdy se překrásným lobem trefil Adolf Klotz. Po chybě Felixe Exnera z 59. minuty se dostal Adolf Klotz do úniku a další technickou ranou obstřelil brankáře Hubáčka. Soupeř za celý zápas nedokázal vystřelit na bránu, a tak si náš tým odvezl ze hřiště soupeře důležitou výhru.

O tom jak důležitá tato výhra byla jsme se přesvědčili už zanedlouho. Obrovská radost a naděje našich fanoušků totiž přišla hned v následujícím ligovém kole. FK KRNOV dokázal celek 1.FC U Hrachů porazit také, a to poměrem 2:1. Díky této porážce se poprvé za celou sezónu dostalo naše mužstvo na první příčku druhé ligy. Dvoubodový náskok jsme drželi až do posledního ligového zápasu.

Poslední zápas sezóny se odehrál 22. června 2013. Lístky na zápas byly za pár hodin beznadějně vyprodané a stadión Chmelnice praskal ve švech. A nebylo se taky čemu divit - v případě našeho vítězství bychom se poprvé v historii stali mistry druhé ligy. Náš sen se začal naplňovat už ve 13. minutě, když se ve vápně soupeře dokázal prosadit Valdemar Pacanda. Do konce prvního poločasu ještě navýšil naše vedení Adolf Klotz. Konečné rozhodnutí přišlo v 77. minutě. Počínající tlak našeho soupeře byl přerušen rychlým brejkem, na jehož konci Adolf Klotz střelou k tyči zvýšil na 3:0. Od této chvíle měl náš celek zápas plně pod kontrolou a soupeři už žádný tlak nepovolil. Po konečném hvizdu začaly na Chmelnici bouřlivé oslavy a všech 80.888 diváků bylo mimo jiné svědky famózního ohňostroje na počest vítězům!

Při cestě za druholigovým titulem jsme mohli spoléhat na kvalitní obranu, díky které jsme za celou sezónu inkasovali pouhých 14 branek. Náš útok nastřílel celkem 81 branek, což byl druhý největší počet ze všech účastníků druhé ligy. V počtu vstřelených branek byl lepší pouze tým 1.FC U Hrachů, který jich nastřílel rovných 90. V průběhu sezóny dále zanikly hned tři týmy. Jednalo se o IGW FK Adamov, Iveco B a FC Scrap Ratíškovice. Také z tohoto důvodu se jediným sestupujícím do třetí ligy stal tým Krušnohorci, který za všech 30 kol nasbíral pouhých 11 bodů za 3 výhry a 2 remízy.

Jak je možné vidět z následujícího grafu, byl náš tým prakticky celou sezónu až ten druhý vzadu. K prvnímu místu jsme přičichli až ve 27. kole, po přímé konfrontaci s týmem 1.FC U Hrachů, kdy jsme jeho náskok snížili na jeden bod. Hned od dalšího kola jsme se však na první místo dostali a dokázali ho uhájit až do samotného závěru.

Strhující souboj bylo možné sledovat také o třetí místo. FC Pitr Valachy byl po většinu sezóny na druhém, respektive třetím místě tabulky s dostatečným odstupem na čtvrtou příčku. Ovšem nakonec jej o pouhé tři body překonal FC Videoplay Frýdek Místek, a to díky neskutečně zdrcujícímu finiši. Frýdek Místek totiž v závěru sezóny dosáhl úctyhodné série 8 vítězných zápasů v řadě.

Tým AK Rudgersdorf odehrál ve druhé lize, s určitými přestávkami, již sedm sezón. První dvě druholigové sezóny dopadly doslova katastrofálně. Tým skončil na 13. a 15. místě, což pokaždé znamenalo sestup zpět do třetí ligy.

Dvaadvacátá sezóna byla zvláštní především v tom smyslu, že i když jsme skončili na třetí příčce, znamenalo to pro náš tým postup do první ligy. Tam jsme se udrželi plných pět sezón. V první lize jsme dosáhli také našeho prozatím nejlepšího výsledku - pátého místa a předkola Evropského poháru.

Nicméně od 28. sezóny jsme se do druhé ligy vrátili. Po návratu jsme dosáhli svého cíle a to udržení klidného středu tabulky (7. místo). Hned v následující sezóně jsme se pokusili o útok na postupové pozice, leč neúspěšně - byla z toho pouze 3. příčka. Až ve třicáté sezóně jsme dosáhli vytouženého postupu zpět do první ligy a jako bonus a odměna pro naše hráče a realizační tým, ještě navíc z prvního místa.

Góly mužstva byly rovnoměrně rozděleny mezi oba poločasy. V prvním poločase vstřelilo naše mužstvo 37 branek, v tom druhém dokonce o jednu branku více. Nejvíce branek, a to 14, vstřelili naši hráči mezi 61. - 75. minutou.

Náš tým patřil ve druhé lize k nejlépe bránícím celkům. V cestě za vítěstvím jsme obdrželi pouze 14 branek. Nejvíce branek obdržel tým mezi 1. - 15. minutou, což pramenilo především z úvodního podcenění některých soupeřů. Nejvíce branek jsme také obdrželi mezi 76. - 90. minutou, což si realizační tým zdůvodňuje především vypouštěním závěrečných minut některých již rozhodnutých zápasů.

Zkušeným očím čtenářů jistě neušlo, že součet vstřelených gólů za oba poločasy nedává dohromady 81 vstřelených gólů, jak je deklarováno například také v závěrečné tabulce ligy. Tento stav je dán kontumačními výhrami 3:0 nad týmy Krušnohorci a IGW FK Adamov.

Nejhorší zápas sezóny jsme odehráli v 7. kole proti týmu FK KRNOV. Nejen, že jsme prohráli, ale nedali jsme ani gól. V tomto zápase jsme měli také nejmenší počet střel za zápas v sezóně (4), byl to zápas s nejhorším držení míče našeho celku (45%) a zároveň jsme zápas neunesli ani psychicky a obdarovali jsme soupeře hned 13 fauly. Je až s podivem, že s takovým počtem faulů nás rozhodčí obdaroval pouhými dvěmi žlutými kartami.

Zajímavý zápas se odehrál také v 18. ligovém kole, proti 1.FC TATRANU Poštorná. Soupeř v tomto zápase neunášel od druhé minuty se rodící porážku a svou agresivní hrou chtěl naše hráče doslova zmasakrovat. Za celý zápas jsme od soupeře inkasovali 15 brutálních faulů. Jediné, co naše hráče zachránilo, byla férovost rozhodčího, který našemu soupeři napařil 4 žluté a 2 červené karty.

Možná také kvůli tomuto zápasu a nenávisti k našemu týmu, nenastoupil TATRAN Poštorná v předposledním ligovém kole do zápasu proti úhlavnímu soupeři našeho týmu - 1.FC U Hrachů. Daroval mu tak snadnou kontumační výhru a možná také proto se rozhodovalo až v posledním kole. Jinou možností, proč se tomu tak stalo, je korupce, ale to je na jiné povídání...

Nejlepším střelcem našeho klubu se stal Valdemar Pacanda, který za 24 odehraných zápasů nastřílel 21 gólů. S poměrně značným odstupem skončili Adolf Klotz a Svatoslav Kny, kteří nastříleli 13 gólů. Nutno ovšem dodat, že Klotzovi k těmto zásahům stačilo pouze 7 zápasů a měl proto také nejlepší průměr vstřelených gólů na zápas - 1,86.

Adolf Klotz byl ovšem procentuálně nejlepším střelcem. Jeho gólová úspěšnost činila plných 36,1 %. Za ním se s 27,1 % umístil mladík Svatoslav Kny a až na třetí pozici skončil Valdemar Pacanda s 21,2 % úspěšností.

Pokutové kopy zahrávali pouze dva hráči - Valdemar Pacanda a Adolf Klotz. Oba měli 100% úspěšnost. Adolf Klotz proměnil 3 penalty a Valdemar Pacanda jen o jednu méně.

Hned tři hráči vstřelili v jednom utkání 4 branky. Ve druhém a pětadvacátém kole se to podařilo Valdemaru Pacandovi. Adolf Klotz byl takto střelecky úspěšný ve 29. kole a Svatoslav Kny v kole jednadvacátém.

Nejrychlejší gól sezóny padl v 18. kole, ve vyhroceném zápase proti 1.FC TATRAN Poštorná. Jeho autorem byl 22letý útočník Svatoslav Kny.

Nejlepším útočníkem klubu za 30. sezónu byl vyhlášen Valdemar Pacanda. Odehrál nejvíce zápasů ze všech útočníků (24), nastřílel také nejvíce gólů (21), úspěšně proměnil 2 pokutové kopy. Dále hned 6 krát zařídil jeho gól vítězství a jednou zajistila jeho trefa remízu.

Valdemar Pacanda se stal také nejtrestanějším hráčem klubu. Jako jediný hráč dostal v sezóně červenou kartu. Stalo se tak ve 3. kole proti týmu 1.FC TATRAN Poštorná. Nejtrestanějším záložníkem byl Vít Ondráček za 3 žluté karty a obráncem Čeněk Hartman za 2 žluté karty.

A opět je to Valdemar Pacanda, který byl také nejlepším útočníkem ve statistice vyhraných a prohraných soubojů. Za celou sezónu napočítali statistikové 219 vyhraných a 150 prohraných soubojů. Rozdíl 69 soubojů ho tak řadí na první místo mezi útočníky. Nikoho asi nepřekvapí, že vůbec nejlepšího rozdílu 123 soubojů dosáhl záložník. A tímto nejlepším záložníkem se stal Vít Ondráček za 217 vyhraných a pouhých 94 prohraných soubojů. Dodejme ještě, že mezi nejlepšími obránci se umístili Hanuš Pečenka a Mauricio Serbio. Kladný rozdíl u obou hráčů činil 64 soubojů.

V sezóně se v naší bráně vystřídali dva brankáři. Největší várku zápasů odchytal Dmitry Rekhtin. Za dvaadvacet zápasů obdržel pouze 13 gólů s průměrem 0,59 branek na zápas. O kvalitě tohoto brankáře svědčí i skutečnost, že hned devětkrát v sezóně udržel čisté konto.

Především v závěru sezóny nastupoval také Radim Dvořák. V šesti zápasech obdržel jeden jediný gól a s průměrem 0,17 obdržených gólů na zápas výrazně pomohl našemu mužstvu v závěrečné "stíhací jízdě".

Na první pozici si své místo ještě více upevnil Rudolf Izer, který v této sezóně navýšil svůj střelecký účet o dalších jedenáct branek. Může se tak pochlubit úctyhodnými 180 vstřelenými góly. Na druhém místě se osamostatnil Klement Raška, když v této sezóně nastřílel 10 branek a o stejný rozdíl utekl Rafaelu Valverdemu. Posun ze sedmého na páté místo zaznamenal Adolf Klotz, kterému se náramně vydařil především závěr sezóny. Na čtvrté místo Antonína Navrátila ztrácí pouhý jeden gól.

Valdemar Pacanda se z posledního místa prokousal na 15. místo s třiceti přesnými zásahy. Tabulka se také rozrostla o dalšího člena. Stal se jím dvaadvacetiletý Svatoslav Kny, který v této sezóně nastřílel ve třinácti zápasech třináct branek. V součtu s jeho předchozími dvěma zásahy za šest zápasů minulé sezóny již nastřílel 15 ligových branek.

Tučně zvýraznění hráči - Rudolf Izer, Klement Raška, Adolf Klotz, Valdemar Pacanda a Svatoslav Kny, jsou stále ještě členy týmu. Pevně věříme, že své střelecké účty významně rozšíří také v první lize a budou i nadále tahouny našeho týmu.